Tisíce lidí denně mířily v roce 1928 na brněnské výstaviště, kde se konala Výstava soudobé kultury. Připomínala deset let od založení Československa a do Brna táhla i turisty ze zahraničí.

21 fotografií

Kvůli ní vzniklo celé výstaviště, město nechalo vyspravit fasády domů, v ulicích od nádraží po výstaviště nesměl být vidět jediný žebrák, železniční zaměstnanci a strážníci se kvůli přijíždějícím cizincům učili francouzštinu. Naproti budově hlavního nádraží postavili Informační kancelář podle projektu architekta Oskara Pořísky.

Brno se chtělo výstavou k desetiletému výročí skutečně předvést.

„Ve městě v té době žilo velké množství Němců a někteří z nich se k výstavě oslavující československý národ stavěli rezervovaně. Vedoucí vrstvy města proto měly potřebu výstavou dokázat, že jsou sami schopní zvládat náročné investiční a urbanistické projekty,“ vypráví historik Miroslav Jeřábek, který o výstavě z roku 1928 publikoval několik odborných textů. 

Slavnostní zahájení připadlo na 26. května. O 90 let později se na den přesně brány výstaviště znovu otevřely. Sto let republiky tu oslaví třítýdenní festival Re:publika 1918-2018, který má velké ambice.

Masaryk tentokrát dorazí už na zahájení

V pravé poledne jej přijeli zahájit předsedové české a slovenské vlády Andrej Babiš a Peter Pellegrini spolu s českým ministrem a slovenskou ministryní kultury Iljou Šmídem a Ľubicou Laššákovou.

Podle politiků jsou vztahy obou zemí nadstandardní. Babiš je přirovnal k bývalým manželům, kteří spolu vycházejí lépe než před rozvodem. Soužití a mírové rozdělení Čechů a Slováků by mohlo sloužit jako příklad všem národům světa, řekl Pellegrini.

Slovenský premiér zmínil, že právě v Brně žije, studuje a pracuje mnoho Slováků. Podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) může město hrát roli mostu mezi oběma státy. Hejtman Bohumil Šimek (ANO) vyjádřil přání, aby výstava ukázala úspěchy Čechů a Slováků v uplynulých 100 letech. „Aby byli hlavně mladí hrdí na to, co se dokázalo,“ uvedl Šimek.

Traduje se, že v roce 1928 výstavu zahajoval sám první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „To ale není pravda. Masaryk výstavu sice třikrát navštívil, avšak poprvé na ni přijel až v červnu,“ upozorňuje Jeřábek.

Nicméně v sobotu na festivalu při symbolickém přestřižení pásky Masaryk nechyběl. Herec převlečený za prvního prezidenta pronesl stejnou repliku, jakou tehdy řekl skutečný Masaryk směrem k brněnskému starostovi.

„Pane starosto, já vám děkuji za uvítání. Já jsem v Brně rád. Zde jsem započal svá středoškolská studia a zde jsem začal poprvé opravdu přemýšlet o svém budoucím životě. Cítím se zde dobře a doma. Přeji vám úspěch a těším se shlédnout výstavu,“ zněla jeho slova. 

Mamut versus centrální mozek lidstva

Výstava v roce 1928 byla návštěvnicky nesmírně úspěšná. Za půl roku na ni dorazilo zhruba 2,8 milionu lidí. Jednou z největších atrakcí se stal model mamuta v životní velikosti od legendárního badatele Karla Absolona, jehož repliku teď najdou Brňané v Anthroposu.

Současný festival Re:publika má úplně jiná lákadla. To největší představuje devět pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Pořadatelé očekávají, že hojně navštěvovaná bude i výstava designu a architektury Avant Garde v pavilonu G1.

Zejména děti potěší interaktivní expozice točící se kolem Centrálního mozku lidstva. Počítače, který návštěvníkům na základě různých indícií vyhodnotí, jaké předměty nacházející se v pavilonu a související s historií republiky, se nejlépe hodí k jejich DNA. „Je to akce pro co nejširší veřejnost,“ poukazuje náměstek brněnského primátora pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno).

Město do Re:publiky vložilo 50 milionů korun, stejnou částkou přispělo ministerstvo kultury. Jihomoravský kraj dal 8 milionů korun a další peníze se podařilo získat od soukromých sponzorů. Celkově se jim tak podařilo vyšplhat téměř na 130 milionů korun a jde tedy o největší akci ke stoletému výročí republiky v celém Česku.

Festival potrvá tři týdny. Tak velký počet návštěvníků, jaký dorazil před 90 lety, ale pořadatelé neočekávají. I vzhledem k tomu, že oslava stoletého výročí republiky je podstatně kratší než toho desetiletého. Přesto mají pořadatelé velká očekávání. Odhadovaný počet účastníků je 200 až 300 tisíc. „Nedivil bych se ani, kdyby jich přišlo půl milionu,“ říká kreativní ředitel projektu Pavel Anděl.