Vysokomýtské muzeum se chystá obnovit přívěs Dingo z Karosy

  8:06
Muzeum ve Vysokém Mýtě získalo karosácký karavan z konce padesátých let. Je ve špatném stavu, ale opravit půjde.

Obytný přívěs Karosa W 4 Dingo | foto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Fotogalerie

Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, které spravuje ve městě i Muzeum Českého karosářství, už má ve svých sbírkách takové exponáty jako je třeba obrněný vládní vůz pro komunistické pohlaváry Škoda VOS, autobusy ŠL 11 z počátku 80. let a B 732 z poloviny 90. let či pojízdný „rozkládací“ hotel LP 30 vyráběný v Karose v letech 1967 až 1970. 

Nyní k nim přibyl i přívěs Karosa W4 Dingo, fanoušky považovaný za nejkrásnější český karavan. Navrhl ho v roce 1959 pro vysokomýtský podnik Karosa slavný český designér Otakar Diblík, který spolupracoval s mnohými československými podniky a v roce 1968 emigroval a usídlil se v Itálii.

Elegantní přívěs, který muzejníci před několika dny přivezli, ovšem na sobě pocítil pořádné kousance zubu času.

„Ale výhodou je, že skořepina není plechová, ale z laminátu. Takže nepodléhá korozi a je v celkem dobrém stavu. Chybí sice interiér a ozdobné lišty, ale to vše se dá dodělat a zrekonstruovat do původní podoby. Jen bez těch dam na původním reklamním plakátu,“ říká ředitel vysokomýtského Regionálního muzea Jiří Junek a dodává, že obytný přívěs Dingo W4 je dnes poměrně vzácný, protože ho bylo vyrobeno necelých padesát kusů.

„Asi si ho také nemohl pořídit jen tak někdo, protože stál ve své době dvacet tisíc. Tehdejší Škoda Octavia stála dvacet osm, takže koupě přívěsu se rovnala koupi druhého auta,“ vysvětluje ředitel muzea Jiří Junek.

Muzeum koupilo i lůžkový autobusový přívěs

Vysokomýtské muzeum koupilo nedávno i další zajímavé historické „kousky“. Před pár týdny přivezli muzejníci z Jindřichova Hradce dobovou výdřevu na rám karoserie automobilu v měřítku jedna ku třem, jaké tvořili na školách učící se na koláře a karosáře.

Pozoruhodným a raritním přírůstkem do sbírek muzea je i takzvaný lůžkový autobusový přívěs LP 30 vyrobeným v podniku Karosa v roce 1967, který se v těchto dnech chystá na renovaci. Zástupce ředitele Martin Štěpán řekl, že tuto renovaci muzeum rozdělilo do dvou částí. 

O přívěsech

Karosa vyráběla dva typy přívěsů, Racek a Dingo. Její předchůdce, firma Sodomka vyráběla od roku 1937 přívěsy typu W1 a W2, což znamenalo weekendový vůz, jehož výroba se zastavila na čísle 59. Poté firma Sodomka představila v roce 1942 typ W3. Ten se používal jako laboratoř, štábní vůz nebo spojovací centrála. Německé armádě firma dodala 70 kusů. V roce 1959 už centrálně řízené hospodářství schválilo výrobu prototypu W4 Dingo, který měl utišit hlad po obytných přívěsech na dovolenou pro pracující lid. Vyrobena byla ale pouze malá série v roce 1961 v továrně Karosa Hořice. Karavan Dingo se poprvé představil v Kyjevě na výstavě Československo v roce 1960. O rok později ho mohli vidět i návštěvníci strojírenského veletrhu v Brně, kde vzbudil velkou pozornost. Centrální část střechy byla výklopná a průsvitná. Přívěs měl pět oken a jedno ve dveřích. Sklolaminátová budka byla na ocelovém podvozku, celková délka s ojí byla 3,7 metru a přívěs vážil i s vybavením 400 kilogramů.

„Na první letošní etapu jsme získali finance z ministerstva kultury a také od našeho zřizovatele, kterým je Pardubický kraj. Pokud vše půjde podle plánu, a podaří se v příštím roce opravu dokončit, mohli bychom rotel představit veřejnosti už za dva roky na festivalu Sodomkovo Vysoké Mýto,“ řekl Martin Štěpán, ale upozornil, že na všechny autobusy, přívěsy a další větší vozy bude muset vzniknout nová expozice. „Jejich opravy do stavu po vyrobení plánujeme v budoucích letech,“ řekl.

Zkratka LP znamená „lůžkový přívěs“ a číslo 30 znamená, že se v něm vyspalo 30 lidí. „

Je to opravdu špek a zajímavý počin. Lidově se přívěsu říká rotel, což znamená pojízdný hotel na kolečkách. Po příjezdu zájezdu na místo, třeba do kempu, se přívěs ukotvil a zaklínoval a jedna stěna přívěsu se vysunula, takže se tento pojízdný hotel rozšířil a mohlo v něm přespat. Těchto přívěsů Karosa vyrobila celkem osm, tento má výrobní číslo dva a z osmi vyrobených se zachovaly do dnešních dnů jen tři,“ říká ředitel Jiří Junek.

Muzejníkům z Mýta se tento přívěs podařilo předloni objevit náhodou. Sloužil na Broumovsku v jenom kempu místo chatky.

Autor: