O jižní trase dálnice D35 přes Pardubický kraj se vždy hovořilo jako o prakticky bezproblémové ve srovnání s potížemi, které číhaly na severu. I proto zvítězila.

Přesto tato trasa v sobě skrývá nutnost provést choulostivou operaci. Totiž postavit dálniční těleso mezi obcemi Pekla a Cerekvice nad Loučnou, kde jsou cenné zdroje pitné vody a platí tam stavební uzávěra. Právě odtud odebírá vodu dvacet tisíc obyvatel Vysokého Mýta a okolí.

„Vodní zdroj Pekla je v důsledku geologické stavby přirozenou drenáží tří významných kolektorů - vyšší střednoturonské zvodně, nižší střednoturonské zvodně a spodnoturonské zvodně,“ uvedla jednatelka hydrogeologické společnosti H3Geo Jana Dušková.

Obavy, že by mohutné dálniční těleso mohlo narušit vodní režim v podzemí, zatím odborníci nepotvrdili. Vedení Vysokého Mýta ale upozorňuje, že je třeba ještě udělat podrobnější hydrogeologický průzkum.

Projektanti úseku dálnice ze Džbánova do Litomyšle uvažovali o tom, že rizikové území v druhém ochranném pásmu poblíž hloubkových vrtů přemostí dlouhou estakádou nebo nad ním vybudují násyp z polystyrenových bloků. Nakonec ŘSD přišlo s jiným řešením.

„Nebyl zvolen ani lehčený násyp ani estakáda, nýbrž co nejdelší násyp z klasických násypových materiálů a co nejkratší mostní objekt, aby došlo k co možná nejmenšímu zásahu do podloží,“ řekl tiskový mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Pardubický kraj na konci dubna už souhlasil s tím, aby stavba D35 dostala výjimku ze stavební uzávěry, která v území právě kvůli ochraně vodního zdroje platí od roku 1991. „Pod mostem ŘSD naplánovalo retenční nádrž, která by měla v případě, že se stane havárie s únikem ropných látek, je zachytit,“ řekl náměstek hejtmana Michal Kortyš.

Hlavní obava je o podzemní vody

„Jedná se o dešťové usazovací nádrže, které jsou umístěny po celé délce stavby a umožňují předčištění vod z dálnice. V tomto případě mělo povodí Labe a správce území Ochranného pásma vodních zdrojů Pekla speciální požadavky na jejich těsnost a efektivitu,“ uvedl Studecký.

Hlavní obavy vodohospodářů i vysokomýtské radnice nespočívají v tom, že oblast zamoří ropné látky po případné havárii. Spíše řeší otázku, co udělá s podzemními vodami těleso dálnice. 

„Aby nedošlo k zatížení zvodní ve spodních vrstvách a vodní režim se nějak zásadně nezměnil,“ řekl místostarosta Vysokého Mýta Martin Krejza.

Hydrogeologický průzkum uvádí, že dálnice zdroje pitné vody neohrozí. Ostatně vrty, které jsou dnes využívané, leží v hloubce 70 a 140 metrů, kam by tlaky z nové stavby neměly zasáhnout. 

„Průzkum byl ale velmi povšechný, chtěli jsme vypracovat daleko podrobnější, na což ŘSD nepřistoupilo. Bude se dělat až nyní a doufám, že nás nečeká žádné překvapení,“ řekl Krejza. Teprve na základě nového průzkumu se podle Duškové rozhodne o založení jednotlivých stavebních objektů.

Kvůli stavbě může být ohrožený vrt, který leží sedmdesát metrů od budoucí dálnice. Není používaný a slouží jako záložní zdroj pitné vody. 

„Samozřejmě chceme chránit i tento zdroj, ve kterém jsou překročeny limity pro dusičnany. V případě nouze by se dala tato voda použít a ředit s vodou, která má dusičnanů méně,“ uvedl Krejza.