Silný vítr lámal stromy zatížené sněhem, kalamita pomůže šíření kůrovce

  15:16
Další ránu dostali lesníci dlouhodobě bojující s kůrovcem. Když se minulé pondělí do stromů s přimrzlým těžkým sněhem na větvích opřel silný vítr, lámaly se hlavně vršky stromů. Proto odborníci mluví o vrcholkové nebo vrškové kalamitě. Lesníci se nyní obávají, že se na jaře do polámaných stromů pustí lýkožrout.

Na Žďársku leží spousta polámaných vršků stromů, další jsou nalomené. Nejvíc je poškozená oblast Svratky a Herálce, tedy nejvýše položené části okresu. Úřady varují před vstupem do lesů. | foto: archiv Sportis

„Na Žďársku je poničeno podle hrubých odhadů kolem třiceti tisíc kubíků dřeva,“ bilancuje po týdnu vedoucí žďárského odboru životního prostředí Jaroslav Doubek.

Lesníci však přesné škody sčítají jen pozvolna. „Těžko se kvůli množství dostávají do lesů, cesty jsou nepřístupné,“ vysvětluje Doubek. Podle jeho informací je nejvíc poškozená oblast Svratky a Herálce, tedy nejvýše položené části okresu.

Škody mapují také revírníci největšího soukromého vlastníka lesů na Vysočině, společnosti Kinský Žďár.

„Poškození je značné, ale přesná čísla vám ještě nejsem schopný říci,“ říká po týdnu lesní rada Miroslav Matoušek. „Situace je rozdílná na různých místech. Na hranici 600 až 700 výškových metrů, kde už pršelo a sníh potom ze stromů opadal, je to jiné než ve vrcholové části, kde dál padal sníh,“ srovnává.

Bylo štěstí, že vítr přišel až po oblevě

Situace do jisté míry připomíná průběh velké kalamity z konce října roku 1930, kdy stromy obalené těžkým přimrzlým sněhem zle polámala vichřice. Žďársko tehdy přišlo o značnou část lesů.

Na Žďársku leží spousta polámaných vršků stromů, další jsou nalomené. Nejvíc je poškozená oblast Svratky a Herálce, tedy nejvýše položené části okresu. Úřady varují před vstupem do lesů.

„Tentokrát nebyl vítr tak mimořádný,“ porovnává Matoušek.

Podle Doubka bylo velké štěstí, že silný vítr přišel minulé pondělí až den po oblevě. „Jinak by byly škody významně horší,“ míní.

Polámané stromy budou pro lýkožrouta snadnou potravou. „Vidíme to dost černě, poškozené stromy jsou po lesích hodně rozházené, je to o ruční práci, mám vážné obavy, jak to dopadne,“ varuje lesní rada Matoušek.

Rozhodující bude průběh jara. Nástup kůrovce by mohlo studené a vlhké jaro zpomalit a oddálit. Vlastníci by pak měli dost času zpracovat zimní kalamitu.

„Apelujeme na vlastníky, protože je nutné se na poškozené dřevo soustředit. Dřevo je potřeba zpracovat do výletu brouka, který do něj nalétne začátkem května a během června se bude dál šířit,“ popisuje Doubek.

Lyžařská trasa na Račín je stále neprůjezdná

Popadané větve a části stromů nadělaly starosti nejen lesníkům a vlastníkům, ale také řidičům, lyžařům a turistům. Žďárský městský úřad vydal varování, aby lidé do lesů nevstupovali.

„V současné době a následujících týdnech si musejí dávat pozor především návštěvníci lesů, kterým hrozí nebezpečí kvůli pádu nahnutých či jinak poškozených stromů či jejich částí,“ upozorňuje Jaroslav Doubek.

Lyžařské trasy v okolí Žďáru nad Sázavou jsou upravené vzorně i s pomocí rolby, ale po kalamitě zatím není průjezdná oblíbená lesní trasa do Račína.

„Od revírníka jsem sice dostal svolení prořezat popadané stromy na trase, ale práce jsme přerušili. Stromů je hodně, na části trasy stromy zůstávají,“ poukazuje úpravce stop Josef Holemář.

Navíc platí zmiňovaná výstraha. „Lidé nemají rozum. Když jsem byl mapovat stav trasy, zhrozil jsem se, jak si lyžaři sami prošlapávali cestu na Račín ještě v době, kdy vršky padaly,“ nechápe Holemář.

Hlavní okruhy však pracovníci organizace Sportis najíždí převážně na loukách, tedy v bezpečí. „Ale třeba jen na půlkilometrovém přejezdu mezi žďárským a hamerským okruhem jsme museli z cesty odstranit asi deset stromů,“ počítá Holemář.

Dva dny byly minulý týden kvůli popadaným stromům uzavřené také tratě v novoměstské Vysočina Areně, než je správci uklidili.

Autor: