Za kůrovce padly na Žďársku desítky pokut. Lesníci chtějí mokré skládky

  8:44
Další lapače, lapáky, ale také chemický postřik nebo mokré skládkování. I to jsou opatření, která volí vlastníci lesů nebo zpracovatelé dřeva v boji proti kůrovci a jeho následkům. „Nesmíme nic podcenit,“ shodují se lesníci na Vysočině před další kůrovcovou sezonou.

Nejhorší situace je v jižní a jihovýchodní části Vysočiny – na Telčsku, v okolí Českého Rudolce, a také v okolí Měřína, Velkého Meziříčí nebo Křižanova. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Žďárský odbor životního prostředí, v jehož působnosti je situace ještě relativně dobrá, apeluje hlavně na menší vlastníky lesů.

„Musí častěji do lesa. A když uvidí usychající strom, je nutné neprodleně reagovat a kontaktovat svého odborného lesního hospodáře. Je potřeba takové dřevo pokácet, odkornit nebo chemicky ošetřit, než broučci vylétnou,“ říká vedoucí odboru Jaroslav Doubek.

Tisíce brouků z jednoho stromu

Z jednoho napadeného stromu vylétne podle něj 10 až 40 tisíc dospělých jedinců obávaného lýkožrouta.

„To stačí k napadení dalších patnácti až čtyřiceti stromů. Šíří se to pak geometrickou řadou. Když to vlastníci zanedbají, těžko se kůrovec zastavuje,“ zdůrazňuje.

Fotogalerie

Státní Lesy České republiky vytěžily na Vysočině od srpna 2017 do konce letošního února celkem 109 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví. „Zbývá zpracovat asi deset tisíc kubíků,“ bilancuje mluvčí podniku Eva Jouklová.

Kůrovce se zatím zastavit nedaří. V letech 2011 až 2014 státní lesy vytěžily v kraji maximálně 10 tisíc kubíků kůrovcového dříví a v následujících suchých letech 2015 a 2016 pak zhruba trojnásobek. „Je jasné, že lesy na Vysočině jsou nyní bez rozdílu vlastníka, tedy státní, obecní, soukromé i jiné, kůrovcem napadené,“ poukazuje Jouklová.

Největší problémy jsou v jižní a jihovýchodní části Vysočiny

Nejhorší situace je podle Lesů ČR v jižní a jihovýchodní části Vysočiny – na Telčsku, v okolí Českého Rudolce, a také v okolí Měřína, Velkého Meziříčí nebo Křižanova.

Naopak relativně dobře jsou na tom Pelhřimovsko a oblast Ždárských vrchů. „Kůrovec na nás dotírá ze všech stran, ale centrální část Žďárských vrchů nebo třeba Poličsko je na tom ještě dobře. Podle mě bylo loni zásadní to, že v centrální části Vysočiny spadlo v červenci 100 milimetrů vody. Máme zatím štěstí,“ zmiňuje Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí (LDO) Přibyslav. Vitální stromy neoslabené suchem se lýkožroutovi samy lépe ubrání.

Lesníci proti kůrovci bojují lapači (plastová past s feromonovým odparníkem) i generacemi vyzkoušenými lapáky, kdy pokácený zdravý strom slouží jako návnada a pak je i s broukem odstraněn.

„Letos na Vysočině instalujeme asi 25 tisíc obranných opatření – lapáků i lapačů. Obrana je zaměřena nejen na lýkožrouta smrkového, ale také na obávanějšího lýkožrouta severského, který se na Vysočině bohužel čím dál více rozšiřuje,“ poukazuje mluvčí Jouklová.

Nejúčinnější je však podle odborníků stejně včasné vyhledávání a asanace napadených stromů.

V některých případech už žďárský úřad přistoupil kvůli zanedbání péče i k sankcím. „Padly až desítky pokut, jejich výše je různá,“ řekl bez podrobností Jaroslav Doubek.

Dřeva je velký nadbytek

Na kalamitním dříví vlastníci prodělávají. Na trhu je ho aktuálně i vzhledem k říjnové vichřici Herwart velký přebytek. „Podle toho, co víme od pilařů, s kterými jednáme, je stoprocentní převis nabídky nad poptávkou,“ zmiňuje šéf LDO Přibyslav.

Lesy ČR už na severní Moravě zřídily i několik mokrých skládek, které umožní skladovat klády delší dobu bez ztráty kvality. Na Vysočině takovou skládku plánuje i LDO Přibyslav.

„Nachystáme ji, protože excesy se silnými větry nebo kůrovcem jsou velké a mokrá skládka se nedá řešit narychlo. Budeme hledat lokalitu, potřebujete svoje pozemky, elektřinu, vodu, oplocení, není to úplně jednoduché,“ vysvětluje ředitel lesního družstva.

Kropení dřeva, jež je běžné například v Německu nebo Rakousku, podle něj naráží hlavně na legislativní problém.

„Vyřídit povolení trvá několik měsíců. V zahraničí mají lesníci k této účinné metodě méně komplikované cesty. My nemáme ani při kalamitě legislativní zkratky, abychom se vyhnuli takovému řízení. Jednáme s ministerstvem a institucemi, narážíme na nepochopení a bariéry,“ poukazuje Jiří Svoboda. Kalamitní těžbu podle něj komplikuje také nedostatek pracovních kapacit.

Jak vypadá lýkovec smrkový a co dokáže způsobit?

Autor: