Bazilikou v Třebíči provázel návštěvníky kameník, na cestu svítil loučí

  15:18
Kamenický mistr z románské stavební huti provázel v sobotu večer návštěvníky třebíčskou bazilikou svatého Prokopa. Akce byla součástí cyklu kostýmovaných prohlídek stavby, která je na seznamu UNESCO.

„Budoucí střecha musela mít dobrý sklon, aby odolala nárazům větru. V zimě se na ní nemělo držet příliš sněhu kvůli zatížení. Když byla hrubá stavba hotová, přišli jsme my, kameníci, abychom ji zaklenuli. Klenutí v této bazilice patří k nejnádhernějším v Evropě,“ ukazoval za svitu louče v lodi baziliky průvodce Václav Prchal v roli románského kameníka.

Vysvětlil, jak klenba vznikala. „Na dřevěné bednění byly umístěny opracované kameny tvořící žebra klenby. Žebra pak byla spojena pevným kamenem – svorníkem. Pole klenby se pak vyplnila pomocí cihel. Bednění se rozebralo a klenba byla hotová. Nad vašimi hlavami jsou románské klenby, které jsou netypické pro vaši zemi, našli byste je spíše v zemích francouzských. Klenby jsou zavěšeny do oblouku nade mnou, který je zvláštní tím, že nemá žádný pilíř. Je pouze zavěšený do stěn baziliky. Je to řešení velmi odvážné a netradiční,“ popsal.

Upozornil návštěvníky také na zvláštnost baziliky, kterou jsou kamenické značky.

„Každý kameník měl vlastní značku, kterou si značil své dílo. Já na konci týdne značky spočítal a na základě toho kameníkům vyplatil mzdu. Na bazilice je 600 různých značek. Čím byly složitější, tím byl kameník zkušenější a také zpravidla starší,“ vysvětlil průvodce.

Podotkl, že v době vzniku baziliky začátkem 13. století jen velmi málo lidí umělo číst a psát. Církev ale chtěla, aby Písmo svaté bylo přístupné všem. Jak se s tím církev vypořádala, to Prchal ukázal na příkladu opatské kaple baziliky.

Náměty na freskách často zpodobňují životy světců, takže v kostele měl jejich prostřednictvím Bibli přístupnou i prostý člověk. Tomuto ztvárnění freskami v kostele se proto říká Bible chudých. Na freskách v kapli jsou výjevy ze života Jana Evangelisty. Zázraky, které za života vykonal, a zkoušky, které musel podstoupit.

Fotogalerie

Vyobrazené zkoušky zobrazují mučení svatého Jana ve vroucím oleji, který však světce nezabil, ale naopak osvěžil. Další freska zobrazuje pití otráveného vína. Světec Jan udělal na pohárek s vínem znamení kříže a nic se mu nestalo.

V působivé klášterní kryptě průvodce upozornil na hlavičku ženy, kterou dávný kameník vytesal na jeden ze sloupů a která pravděpodobně zpodobňovala určitého jemu blízkého člověka. Jinou zajímavostí je západní předsíň baziliky, kde proti sobě stojí kulatý románský a lomený gotický oblouk.

„Můžeme v tom spatřovat symboliku přelomu stavebních epoch, ale nevíme, jak přesně tato část chrámu vypadala původně,“ sdělil Prchal. Návštěvníky upozornil také na unikátní bohatě zdobený kamenný portál. „Je jedním z mála tohoto typu na českém a moravském území. Je v šesti pásech vyzdoben motivy chvalozpěvu všeho živého i neživého na Boha coby svého tvůrce,“ popsal průvodce.

Další prohlídka baziliky pod vedením kamenického mistra z románské éry se uskuteční 20. července.