Houbaři nosí prázdné koše, může za to sucho i těžba kůrovcového dřeva

  12:00
Mizérie. Tak hodnotí většina houbařů současnou situaci v lesích na Vysočině. O plných košících si nyní mohou nechat jen zdát. Může za to dlouhotrvající sucho, navíc lesní porosty dostávají zabrat i při intenzivní těžbě kůrovcového dříví.

ilustrační snímek | foto: Miloslav Lubas, MF DNES

„Ještě před čtrnácti dny jsem z vycházky donesla pár pravých hřibů a křemenáče, navíc v tu dobu rostly celkem dost i růžovky. Poslední týden ale chodím z lesa téměř s prázdnou. Je velké sucho, a to i přesto, že nějaké deště nedávno byly. Na půdě to ale moc znát není, stačí rozhrnout jehličí, pod ním je země suchá jako troud,“ popsala vášnivá houbařka Tereza, jež vyráží hlavně do lesů v okolí Dačic, kousek za hranicemi Kraje Vysočina.

Její slova potvrzuje rovněž mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě. Ani on toho na svých oblíbených místech, z nichž jen málokdy chodí bez úlovku, nyní mnoho nenašel.

„Objevil jsem čtyři druhy holubinek – trávozelenou, mandlovou, hlínožlutou a révovou. Víceméně se ale jednalo o jednotlivé exempláře, žádné velké množství jich nebylo,“ konstatoval mykolog.

Největším jeho úlovkem se tak staly dva hřiby plstnaté, jež doplnil hřib žlutomasý neboli babka. K vidění jsou teď podle Pojezdného hlavně nenáročné a odolné houby, jako je třeba čechratka černohuňatá, ta však není jedlá.

„I z mykologických dat, které mám k dispozici, vidím, že výrazně lépe na tom teď nikde moc nejsou. Přibližně polovina republiky hlásí slabý růst hub. Z Vysočiny je výjimkou severní část kraje, tedy zhruba Havlíčkobrodsko, kde pozorovatelé zaznamenali střední růst,“ nastínil Oldřich Pojezný.

Mykolog zároveň dodal, že množství nálezů je samozřejmě závislé i na konkrétní lokalitě. Z míst, kde je vlhko, mohou tedy houbaři nějaké úlovky donést.

Houby nerostou, lékaři nemusejí řešit otravy

To dokazují například i nálezy vášnivého mykologa Jiřího Laštůvky z Hlinska na Chrudimsku, který měl nedávno v košíku křemenáče, kozáky, hřiby i další druhy hub.

Kromě sucha houbám nesvědčí také těžba kůrovcového dřeva. Těžká technika likviduje přirozené prostředí lesa včetně podhoubí, na mnoha místech navíc po těžbě vznikají holé paseky bez stínu, kde se houbám nedaří.

Menší houbařské úlovky mohou naproti tomu těšit lékaře, kteří nemusejí řešit otravy houbami. Žádný takový případ ještě letos nezaznamenali například v havlíčkobrodské ani novoměstské nemocnici. Loni to přitom bylo horší.

„To jsme měli zhruba deset případů otravy houbami. Otravy ale nebyly závažné, nezaznamenali jsme žádný život ohrožující stav,“ informovala Tamara Pecková, mluvčí nemocnice v Novém Městě na Moravě.

Podle tamního primáře ARO Dušana Macha takovou otravu přivodí pouze konzumace muchomůrky zelené. „Její výskyt v naší nadmořské výšce je však spíše vzácnější, nicméně jedna plodnice dokáže otrávit až pět lidí,“ upozornila Pecková.

Pokud se jedná o přijetí pacientů v souvislosti s otravou houbami, je to dle jejích slov způsobeno spíše tím, že jsou houby těžko stravitelné, nebo nebyly dostatečně tepelně zpracované, případně byly špatně skladované. Typickým příkladem jsou v tomto případě třeba zapařené houby v igelitovém pytlíku.

Lidé by se podle lékařů při podezření na otravu houbami měli snažit v první řadě vyvolat zvracení, pokud se nedostavilo samo. Účinnou pomocí je i černé uhlí a dostatek tekutin.

„Lidé by neměli panikařit, ale snažit se znovu identifikovat zkonzumované houby, a až v případě, že si člověk není jistý, vyhledat lékaře,“ dodala Tamara Pecková s tím, že nejdůležitější radou je sbírat pouze ty houby, které člověk dokonale zná.