Rybník V seči u Jersína byl jedním z posledních biologicky cenných a intenzivním rybářským hospodařením nezničených rybníků na Jihlavsku. I to byl jeden z důvodů, proč jej ochránci přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu odkoupili a snaží se do něj navrátit chráněné živočichy, kteří by se tam mohli dál rozmnožovat.
Rybník nebyl v úplně dobrém stavu. Jako třetí rybník v kaskádě je ovlivňován hospodařením na dvou horních vodních plochách.
„Bylo v něm spousta kalu a živin z výše položených rybníků. Proto bylo přistoupeno k jeho letnění, prastaré, dnes již nepříliš používané technologii, která zlepšuje fyzikální i chemické vlastnosti rybníka,“ vysvětluje Jaromír Maštera z Pozemkového spolku Mokřady, jenž o lokalitu pečuje.
Rybník vylovili a vypustili, rostliny posekli a odvezli
Metoda letnění spočívá v tom, že rybník se vyloví a nechá alespoň rok vypuštěný. „Rostliny, které na jeho dně vyrostly, jsme posekli a odvezli, čímž se z rybníka velké množství přebytečných živin odstranilo,“ popisuje Maštera.
Tento starý rybníkářský způsob hospodaření byl v minulosti velmi častý. Vytrácet se začal až s tlakem na čím dál větší produkci ryb.
„Docela běžně lidé v minulosti vypouštěli rybník i na několik let. Na dně rybníka se v té době hospodařilo a sklízela se úroda. Lidé tam třeba měli zasazené brambory. Tímto způsobem využili veškeré živiny nahromaděné v bahně. Pak se rybník znovu napustil a opět měl čistou vodu. Letnění působí na celkové ozdravení ekosystému. Naši předci to měli dobře vyzkoumané a dobře věděli, proč to dělají,“ poznamenal Maštera.
Koncem loňského roku byl rybník V seči po více než dvanácti měsících znovu napuštěn. Ochránci přírody pak netrpělivě čekali, jak se technologie letnění projeví.
A nyní si spokojeně mnou ruce. Průzračně čistá voda je plná obojživelníků. „Pozorujeme tam tisíce pulců vzácných žab, blatnice skvrnité a rosničky zelené, i o něco běžnějších ropuchy obecné a skokana hnědého. A při březích skřehotají desítky, možná i stovky chráněných skokanů krátkonohých, kteří mají dobu rozmnožování až nyní,“ usmívá se Maštera.
Technologii letnění by chtěli ochránci přírody praktikovat v pravidelných intervalech.
Počítají s kaprem, línem, karasem a candátem
Dalším krokem by mělo být nasazení šetrné rybí osádky. „To znamená množství ryb od 300 do 400 kilogramů na hektar. Rádi bychom tam dali kapra, lína a nějaké vzácnější původní druhy ryb, které se u nás již příliš nevyskytují, jako je karas obecný, hořavka duhová nebo slunka obecná,“ vyjmenovává Jaromír Maštera.
V plánu je vysadit v omezeném počtu i dravého candáta. „V soustavě rybníků se totiž vyskytuje malá invazivní rybka střevlička východní. Je to rybka z Asie, která nám tu dělá velké problémy. Je to dravá, všežravá ryba, která ničí i larvy obojživelníků,“ vysvětlil Maštera.
