„Přiznám se, že jsme trochu doufali, že tam nějaký vzkaz od našich předků najdeme. Ale ten, který jsme tam našli, bohužel není možné zveřejnit,“ směje se svatojakubský farář Petr Ivan Božik.
Nálezy z podkroví kostela by měly být v příštích měsících a letech postupně vystaveny v mezipatrech chrámové věže, kam při běžném provozu chrámu mohou na prohlídky turisté.
„Ukázali bychom tam i pro srovnání původní a novou střešní krytinu a další dobové materiály, které používali například tesaři, ukázali bychom i zajímavou dokumentaci ke kostelu,“ říká Božik.
To bude ale nejdříve v květnu příštího roku, kdy by měly být práce na generálce střechy dokončeny.
„Jsme mírně za polovinou plánovaných prací. Střecha nad presbytářem, sladovnickou kaplí a krov nad sakristií jsou hotové. Začali jsme pracovat na východní straně hlavní lodi. Jižní strana krovu hlavní lodi je hotova. Pracujeme na severozápadní straně, kde je to dost špatné. Místo, kterého se obáváme, je mezivěží, které nás čeká v příštích týdnech. Tam je to asi v nejhorším stavu, protože tam jsou i statické poruchy. Celý ten krov je nakloněný a padá na východní stranu, to bude náročná práce,“ odhaduje Božik.
Ten se kromě práce duchovního věnuje i horolezectví, takže mu výšky nevadí a s tesaři a pokrývači pravidelně prolézá celý krov, aby měl přehled o průběhu prací.
Oprava tohoto rozsahu je první od roku 1539
Střecha chrámu patří k největším a nejstarším svého druhu na Vysočině. Krov pochází z větší části z roku 1539, kdy byl po největším požáru v dějinách města znovu postaven.
Dílčí opravy se na střeše kostela prováděly v 19. století a pak v šedesátých a devadesátých letech 20. století. „Oprava tohoto rozsahu je od roku 1539 první,“ poznamenává Božik.
Při nynější opravě proto také dělníci odstraňují z krovu prvky, které se tam dostaly při provizorních menších opravách v minulých dvou stoletích.
„Nečekalo nás zatím mnoho překvapení ohledně skutečného stavu krovu. Projekt byl dobře připravený, a pokud se zjišťují nějaké další závady, tak je to například v nejvyšších místech krovu, kam se při průzkumu projektanti nemohli dostat. Většinou jsou prohnilé pozednice v místech, kam zatékalo, poškozené konce krokví, vazné trámy. Poškozené části nebo i celé trámy se nahrazují novými,“ popisuje farář Božik.
Oprava chrámového krovu je náročná. „Nad presbytářem je krov vysoký devět metrů, nad hlavní lodí má pět pater, výšku 20,5 metru a rozpon (mezeru, pozn. red.) 24 metrů se sklonem střechy 59 stupňů. Z východní a západní strany a mezivěží jsou sklony dokonce až 81 stupňů. To už je skoro pravý úhel, práce tam rozhodně není jednoduchá,“ popisuje Božik.
Tašky se vyrábějí strojově, mají všechny stejný rozměr
Nová krytina je vzhledově velmi podobná té historické, nekopíruje ji ale zcela. „Na rozdíl od stávající krytiny jsou nové tašky bobrovky glazované po celém povrchu, mají navíc další zobáček na uchycení a také jejich materiál by měl být kvalitnější, pevnější. Na střechu je dáváme ve čtyřech odstínech hnědé a dvou odstínech zelené,“ přibližuje Petr Ivan Božik.
Oproti stávající krytině jsou nové pálené tašky vyráběné strojově, takže všechny mají přesně stejné rozměry. Ruční výrobou by podle Božika ani nebylo možné jich v požadované době dostatečné množství udělat, plocha střechy představuje přes 1 500 metrů čtverečních, což odpovídá ohromujícímu číslu 84 tisíc tašek.
Práce na generální opravě střechy začaly 1. května 2017, skončit by měly v květnu příštího roku. „Budeme se však zřejmě zabývat souběžně i věží, kde je nyní příležitost provést revizi schodiště a osvětlení. V mezipatrech bychom mohli připravit expozice pro turisty, upravit pokladnu. Čeká nás i restaurování zábradlí ochozu věže a nové oplechování věže na vrchu,“ nastiňuje farář.
Premonstráti by rádi kostel po generálce znovu otevřeli nejen o víkendech a v čase bohoslužeb, jako je tomu nyní. „Rádi bychom možnost prohlídek rozšířili a nabídli přitom i pravidelnou možnost prohlídek kaple Panny Marie Bolestné či prostor krovu. Zajímavé prvky bychom chtěli nechat nasvítit, takže by to mohlo být atraktivní pro odborníky i laiky,“ plánuje Božik.
Oprava střechy stojí celkem 31 milionů korun, z toho 85 procent financuje Evropská unie, deset procent stát a pět procent vlastník, tím je Královská kanonie premonstrátů na Strahově.
