Dokážete si tipnout, jaká místa na Vysočině navštívil první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk? Jak na podpis mnichovské dohody v roce 1938 reagovali jihlavští Němci? Nebo jaký byl průměrný plat na Vysočině po měnové reformě v roce 1953? Či jak nápaditá hesla psali na domy obyvatelé Jihlavy protestující v roce 1968 proti srpnové okupaci spojeneckými vojsky?
Odpovědi na tyto otázky a nejenom to vám dá výstava v jihlavském Muzeu Vysočiny, která se soustředí na čtyři pro republiku významné, takzvané osmičkové roky.
„Výstava se zaměřila na situaci v letech 1918, 1938, 1948 a 1968 nejenom z pohledu celorepublikových událostí, ale i s jejich odezvou v Jihlavě a okolí,“ říká kurátor výstavy Martin Kos.
Návštěvníkům je k dispozici velké množství informací o životě v Jihlavě v minulém století. Tématy jsou například architektura, národnostní problémy, legionáři nebo i jihlavské pomníky.
Vystaveny jsou také kopie dobových plakátů, vyhlášek a nařízení i kolekce československých a českých platidel uplynulých sta let. Nechybí ani přehlídka státních symbolů či text a noty národní hymny.
Magistrát města Jihlavy pro tuto příležitost na výstavu zapůjčil i historickou pamětní knihu města se záznamy a podpisy významných osobností. Kniha je otevřena na straně, kde se vyjímá podpis Rudolfa Veverky, prvního českého starosty Jihlavy.
„Milovníky staré Jihlavy mohou upoutat historické fotografie, ale například i česká mapa Jihlavy z roku 1924. Za pozornost stojí i soupis jihlavských ulic z roku 1924, kdy se německé názvy přejmenovávaly na české,“ vybírá zajímavosti výstavy Kos.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Jednotlivá časová období pak návštěvníkům dokreslují vystavené exponáty mapující příslušnou dobu. Ať už to je móda platná v 60. letech, bandaska na mléko a uniforma člena závodních milicí z 50. let, nebo stylová prvorepubliková kuchyně.
Velká pozornost na výstavě patří odkazu Tomáše Garrigua Masaryka. Ač Jihlavu při svých cestách nikdy osobně nenavštívil, štěstí měla jiná města na Vysočině. Například v roce 1899 se budoucí prezident vypravil inkognito do Polné, aby se seznámil s případem zavražděné Anežky Hrůzové.
V roce 1928 už jako hlava státu navštívil Telč, Třebíč, Náměšť nad Oslavou, ale i Žďár nad Sázavou, odkud pochází Masarykova fotka, na které zvedá malé děvčátko. Ta o deset let později posloužila jako námět pro poštovní známku.
