Před opravou zámeckého chrámu vystavují v Jaroměřicích skryté poklady

  11:12
Exponáty, které se před zraky návštěvníků dosud ukrývaly v depozitářích, ukazuje sezonní výstava na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jde o zbraně z období třicetileté války, portréty a veduty od proslulých mistrů, barokní nábytek i osobní předměty šlechticů.

Chrám svaté Markéty, což je budova s kupolí, čeká v nejbližších dnech generální rekonstrukce. Technický stav památky, která byla vysvěcena v roce 1738, je rok od roku horší. Trámy ničí tesařík, plíseň, vlhkost a kupole věže je prasklá. Ohrožené jsou i vzácné fresky, včetně té nacházející se v kupoli lodi. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Expozice nese název Od pole válečného po objetí múz a díky jedinečným předmětům vypráví o nejvýznamnějším rodě jaroměřického zámku.

„Questenberkové byli šlechtický rod, který poměrně krátce ovlivňoval historii českých zemí. Do Jaroměřic nad Rokytnou přišel v roce 1623, kdy si panství koupil jako konfiskát po protestantské šlechtě Gerhard z Questenberka,“ přibližuje historii rodu kurátorka výstavy Jana Petrová z jaroměřického zámku.

Osobnosti Gerharda je věnována první místnost výstavy. Vyznamenal se na bojištích třicetileté války. Kvůli pohnutým událostem se původem německý rod usídlil v Království českém.

Atmosféru třicetileté války dokresluje replika vojenského ležení, palné i chladné zbraně a vojenská zbroj. Část zbraní je na výstavu zapůjčena z hradu Bítov.

Fotogalerie

Návštěvníci by neměli přehlédnou ani unikátní obraz bitvy u Prešpurku, dar císaře Leopolda I. za věrné služby habsburskému rodu.

Majitelé jaroměřického panství se do historie zapsali nejenom jako úspěšní válečníci, ale také jako milovníci umění a stavitelé. To na výstavě dokládají mnohé stavební plány a veduty, což jsou malířské nebo grafické záznamy krajiny s bočním pohledem na město.

Pozornost upoutá návrh ideální podoby jaroměřického zámku, který však nebyl nikdy dokončený.

„Další osobnosti rodu a jejich životní příběhy představuje kolekce portrétů, která svým dochovaným rozsahem i uměleckou kvalitou patří mezi unikáty zámeckých sbírek,“ zdůrazňuje Markéta Slabová, mluvčí územní správy Národního památkového ústavu.

Když byl zámek centrem hudby a divadla

Každodenní život na zámku přibližuje na výstavě zařízení barokního salonu i jídelna s bohatě prostřenou tabulí s množstvím cínového nádobí a holb, což jsou nádoby na nápoje.

Největší pozornost výstava věnuje poslednímu mužskému příslušníkovi rodu. „Gerhardův vnuk Jan Adam z Questenberka byl zcela zásadní osobností pro dějiny zdejšího zámku. Jeho intenzivní zájem o hudbu vytvořil z Jaroměřic ve své době jedno z předních center barokní hudby a divadla,“ vyzdvihuje jeho význam Jana Petrová.

Na výstavu se podařilo od místní farnosti zapůjčit také dobovou kopii portrétu Jana Adama z Questenberka od proslulého barokního portrétisty Jana Kupeckého.

Nechybí ani grafika, která zachycuje šlechtice hrajícího na loutnu.

Zámeckou kapelu i zaniklé zámecké divadlo připomíná replika barokního jeviště s kulisami a trojrozměrné návrhy barokních kostýmů. Na vzniku kostýmů se podílela restaurátorka historického textilu Radka Kalabisová.

„Vycházejí ze skutečných grafických návrhů barokních divadelních kostýmů. Tyto materiály pocházejí z Českého Krumlova,“ řekl kastelán zámku Radim Petr s tím, že příprava celé výstavy trvala půl roku.

Součástí prohlídky je i návštěva zámecké kuchyně. Výstava v přízemních sálech jaroměřického zámku, která si nezadá s klasickým prohlídkovým okruhem, bude otevřena ještě do konce října. Pak bude opět zpřístupněna v příštím roce.

„Výstavu plánujeme mít na zámku minimálně další dva roky,“ řekl kastelán Radim Petr s tím, že tato výstava je vhodná i pro návštěvníky s pohybovým omezením. Sezonní expozici zatím vidělo dva a půl tisíce návštěvníků.

Do chrámu naposledy příští týden, pak nastoupí dělníci

Lidé, kteří se ještě do konce příštího týdne vydají na jaroměřický zámek, budou mít také poslední příležitost prohlédnout si chrám svaté Markéty, který je čtvrtým prohlídkovým okruhem zámku. Kostel totiž čeká generální oprava.

Technický stav památky, která byla vysvěcena v roce 1738, je rok od roku horší. Trámy ničí tesařík, plíseň, vlhkost a kupole věže je prasklá. Ohrožené jsou i vzácné fresky, včetně té, která se nachází v kupoli lodi. Namaloval ji roku 1734 Karel František Tepper a oslavuje svatou Markétu.

„Momentálně je interiér kostela vystěhovaný, bez veškerého mobiliáře. Čeká se už jenom na to, až si objekt převezme stavební firma,“ uvedl kastelán s tím, že obnova chrámu potrvá tři roky.