Vyvolávací cena, za niž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) devítipatrový palác s téměř 3 200 metry čtverečními podlahových ploch nabízí, vychází ze znaleckého posudku.

„V prvním kole dražby je podle zákona povinností stanovit cenu minimálně ve výši zjištěné na základě znaleckého posudku,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Podle oslovených realitních makléřů je však budova za takovou cenu neprodejná. Není totiž v dobrém stavu, nového vlastníka by čekaly další výdaje v řádu minimálně desítek milionů korun na opravy a případnou přestavbu objektu.

„Já bych takovou budovu nechtěl ani zadarmo. Špatný je skelet, v havarijním stavu je opláštění, z něhož opadávají skleněné desky a musí být zajištěny pletivem kolem celé budovy, kompletně se musí předělat vnitřní rozvody,“ popsal majitel realitní kanceláře Milan Plodík.

Velkým problémem je podle dalšího realitního makléře Milana Šedého samotná funkce budovy. Ta byla už v sedmdesátých letech stavěna jako kancelářská. Uprostřed je veliká šachta se schodištěm, výtahem a rozlehlou chodbou, kanceláře jsou umístěny po obvodu budovy.

„Pro komerční pronájem kanceláří je cena příliš vysoká. Prakticky polovinu plochy tvoří nevyužitelná chodba se schodištěm. Do budovy bude potřeba udělat ohromný zásah. Výtěžnost komerčních prostor bude rozhodně nižší, než by se navenek mohlo zdát. Navíc je v Havlíčkově Brodě momentálně přebytek kancelářských prostor k pronájmu,“ konstatoval Milan Šedý.

Ten byl jedním z odborníků, kteří se podíleli na propočtu ceny, za kolik by skutečně bylo možné bývalý finanční úřad prodat. „Dostali jsme se na částku mezi pěti a sedmi miliony korun,“ řekl.

Jestliže se dům, který ÚZSVM nabízí i s pozemky v jeho zadní části sloužící jako parkoviště, neprodá, bude se dražba opakovat v dalších kolech.

Možná se objeví spekulanti...

Pravděpodobné je potom případné snížení ceny. „Takový je běžný postup. Může se ale stát, že se najednou objeví dva spekulanti, kteří se začnou přetahovat, a cena díky tomu poroste,“ dodal Milan Plodík.

Vysoké prosklené bývalé sídlo finančního úřadu patří od 80. let minulého století k dominantám Smetanova náměstí v Havlíčkově Brodě.

Devítipodlažní budova z konce sedmdesátých let je už téměř dva roky prázdná. Dlouhé roky bývala sídlem finančního úřadu, ten se ale na přelomu let 2016 a 2017 přestěhoval k dalším státním institucím do areálu bývalého kláštera ve Štáflově ulici.

Jedním z důvodů, proč tehdy o stěhování Generální finanční ředitelství rozhodlo, byl stav budovy a nutnost zásadních oprav.

„Případná rekonstrukce by přišla nejméně na 44 milionů korun,“ vyčíslila tehdy mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová.

V současné době není známo, zda během uplynulých téměř dvou let někdo projevil zájem. ÚZSVM před dražbou pořádá tři prohlídkové dny, odmítá ale sdělit, zda se jich někdo účastní.

„Nemůžeme sdělovat podrobnější informace, abychom neovlivňovali konání dražby. Počet zájemců na prohlídkách může být cenotvornou informací,“ sdělil Radek Ležatka.

Podle vedení havlíčkobrodské radnice nejspíš žádný zájemce o budovu zatím není. Pokud by byl, přišel by se na úřad poptat na možnosti, které dává územní plán. „Nemám informace, že by tu někdo takový byl. Jako resortní místostarosta bych to věděl,“ poznamenal místostarosta Libor Honzárek.

On sám si nemyslí, že někdo někdejší sídlo finančního úřadu za požadovanou cenu koupí. Stejného názoru je i starosta Jan Tecl. „Vyvolávací cena je příliš vysoká. Předpokládám, že se uskuteční další kola dražby, kde se částka sníží,“ prohlásil.

Samotné město podle nich nikdy o získání této budovy neuvažovalo. Zájem by však mělo o pozemky mezi objektem a základní uměleckou školou. Ty by rádo využilo k vybudování nového upraveného parkoviště. ÚZSVM se ale rozhodl nabízet výškovou budovu společně s pozemky v jednom balíčku.

Přestavba na byty? Nelze

Radnice by se podle už dřívějších slov místostarosty Honzárka bránila změně využití administrativní budovy. I to má vliv na zájem. „Přestavba na byty či ubytovnu nepřichází v úvahu. Odporuje to územnímu plánu a nemáme zájem na vzniku dalších bytů v centru města, kde například není dostatek parkovacích míst,“ vysvětloval.

Bývalým sídlem finančního úřadu se nedávno zabývali i studenti fakulty architektury ČVUT. Pod názvem Revitalizace Skleňáku se na budovu zaměřila jedna ze studentek 2. ročníku. Navrhla její využití pro seniory, a to v oblasti denního stacionáře, seniorského bydlení a pečovatelské služby. Její návrh byl k vidění na výstavě Vize Havlíčkova Brodu očima studentů.