Dům bývalé střední školy stojící v širším centru města dělal vedení brodské radnice vrásky na čele od odchodu studentů v roce 2010.

Jsou to téměř dva roky, co po neúspěšných pokusech o pronájem vznikl plán na přestavbu školy v sociální centrum. Městu k němu paradoxně dopomohl nový zákon o sociálních službách. „Mimo jiné podstatně zpřísňuje podmínky pro provoz azylových domů. Ten, který v Brodě charita už dvě desetiletí provozuje, by je nesplnil,“ vysvětloval tenkrát místostarosta Čeněk Jůzl.

Vedení města a Oblastní charita Havlíčkův Brod daly hlavy dohromady a společně vytvořily vizi nového azylového domu pro matky s dětmi v bývalé škole. Loni v září ji schválili zastupitelé s tím, že se do stavby za 80 milionů korun pustí v okamžiku, kdy budou mít jistotu evropské dotace.

Město mělo jiné představy

Jenže mezi radnicí a charitou to v posledních týdnech začíná pořádně jiskřit. Ukazuje se, že město má o takovém zařízení jiné představy než charita. A že si od charity v podstatě nechalo poradit a rozpracovat projekt, aby ji ve finále dokonale obešlo.

„Rok a půl jsem díky iniciativě představitelů města investovala čas a zkušenosti do spolupráce na přípravách studie nového azylového domu pro matky s dětmi. Po domluvě padla ze strany města nabídka na přestěhování našeho současného azylového domu. O to více mě nepříjemně překvapil vývoj spolupráce s městem,“ kroutí hlavou ředitelka Oblastní charity Havlíčkův Brod Anna Blažková.

Bývalá škola se původně měla přestavovat právě kvůli azylovému domu pro matky s dětmi. Nicméně místostarostka Ivana Mojžyšková (ČSSD) nakonec hodlá do budovy nastěhovat i azylový dům pro celé rodiny, centrum služeb a pomoci pro bezdomovce i administrativní zázemí sociálních služeb včetně kurátorů a dokonce se má vejít několik pokojů pro seniory.

O celé toto nově vzniklé multifunkční zařízení by se měla starat městská příspěvková organizace Sociální služby města Havlíčkova Brodu a nikoli charita. Město tak rozhodlo bez jakékoli soutěže. „Ohrožuje to spolupráci mezi organizacemi poskytujícími sociální služby, vede to k vzájemné rivalitě,“ nelíbí se Anně Blažkové takový postup.

„Nemohli jsme jinak, tlačil nás čas,“ vysvětluje Mojžyšková.

Jak zdůraznila, pro město je klíčové získat na stavbu co nejrychleji evropské dotace. A podmínkou žádosti o ně je, že zařízení bude provozovat buď město, nebo provozovatel vzešlý ze soutěže. „Jenže soutěžit nás zprvu nenapadlo a nyní už je pozdě,“ tvrdí místostarostka.

Jakkoli charita s městem na myšlence přestěhování azylového domu pro matky s dětmi spolupracovala, neklade si podle své mluvčí Anety Slavíkové podmínku, že by nový objekt měla i sama provozovat. „Jsme ochotni se zúčastnit volné hospodářské soutěže. Bohužel nám to nebylo umožněno, neboť město bez jakékoli soutěže rozhodlo, že nový azylový dům bude provozovat jeho příspěvková organizace,“ řekla Slavíková.

Mojžyšková tvrdí, že už od počátku bylo zřejmé, že v bývalé obchodní akademii bude sociálních služeb více. Pouze na azylový dům pro matky s dětmi jsou prostory příliš velké. A tak se přemýšlelo, co všechno se dovnitř vměstná. Jenže Anna Blažková vidí konečný soupis služeb jako velice riskantní. Nejvíce ji vadí dát pod jednu střechu ohrožené matky s dětmi společně s bezdomovci. Ti by sem docházeli na toaletu, do sprch či pro potraviny. A v okolí nového zázemí by začali trávit čas.

„Často se jedná o klienty, kteří se potýkají se závislostmi na návykových látkách, mají posunuté hygienické návyky a mnohdy i problémy s obyčejnou komunikací nebo s nastavenými společenskými normami,“ podotýká Slavíková.

Denně kolem procházejí děti

„Je to několik nesourodých a problematických cílových skupin a troufám si na základě svých zkušeností tvrdit, že město s jejich soustředěním do jednoho místa riskuje konflikty nejen uvnitř budovy, ale i v jejím okolí. Dobrému řešení nenahrává ani umístění budovy v lokalitě, kudy denně procházejí stovky dětí,“ varuje Blažková. „Riziko, že se školáci stanou svědky minimálně nevhodných situací, je vysoké,“ dodává.

To ale Mojžyšková odmítá. „Bezdomovců tam přijde minimum. Nebude se jednat o jiné lidi, než kteří chodí čas od času na úřad, který je rovněž v centru města,“ říká s tím, že ty nejvíce rozdílné služby budou mít svůj vlastní vchod a klienti se vzájemně potkávat nebudou.

Pokud plán města nakonec vyjde, brodská charita s největší pravděpodobností ztratí jednu z poskytovaných služeb. Jí provozovaný azylový dům pro matky s dětmi v Příčné ulici by přestal být potřebný a zároveň by nemohl dál fungovat kvůli nevyhovujícím prostorám.

„V Havlíčkově Brodě působíme již sedmadvacet let. Za tu dobu jsme stihli vybudovat jedenáct služeb a loni jsme je poskytovali tisícovce klientů. Současný systém sociální péče a prevence ve městě je na dobré úrovni. Plánované zásahy jsou ale natolik radikální, že jej mohou významně ohrozit,“ domnívá se Anna Blažková.

Zda skutečně velké sociální centrum v Brodě vznikne, je závislé na dotaci. O tu může město žádat nejdříve na podzim. Momentálně se pracuje na podrobném projektu, jenž má být hotov do konce srpna.