Za slunečními hodinami, kterým slouží stín vysílače, jezdí až z Moravy

  10:12
Sluneční hodiny, které jako rafičku využívají stín vysílače Krašov na Plzeňsku, se staly turistickým lákadlem. Začaly tam jezdit autobusy plné lidí. Díky nim by mohl ožít i návštěvníky pozapomenutý kraj s krásnými vyhlídkami i cyklistickými trasami.

Z největších slunečních hodin v České republice, které jsou vytvořeny z vysílače Krašov na Plzeňsku, se stává turistická atrakce. (27. 5. 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ostřetín, Nežichov - obce při severní hranici Plzeňského kraje, které zná jen málokdo. Podle Martiny Kovrzkové z Prahy, která do oblasti přijíždí každý týden, patří ale tyto osady a jejich okolí mezi nejkrásnější místa, která zná.

I proto je vděčná za projekt největších slunečních hodin v Česku, které v březnu vznikly u Krašova.

„Přijíždějí autobusy s turisty třeba z Moravy, nejvíce ale přijíždějí cyklisté. Někteří přicházejí na radnici a chtějí razítko jako důkaz, že tu byli. Máme razítko se znakem obce - medvědí tlapkou, možná by bylo pěkné nechat si vyrobit speciální se slunečními hodinami. Možná by se daly prodávat i nějaké upomínkové předměty nebo známky,“ vypráví Gabriela Bálágyiová, referentka obecního úřadu v Bezvěrově, pod který víska Krašov spadá.

Z vysílače jsou hodiny

Na otázku, jestli turistický ruch obci prospívá, uvedla, že kdyby v místě v návaznosti na zájem turistů vznikla nějaká lepší hospoda, bylo by to pěkné.

Zatím u hřiště v Bezvěrově funguje bar Fontána, ale jen v odpoledních hodinách. Záchranou pro cyklisty je sedm dnů v týdnu otevřený obchod. „Díky slunečním hodinám se lidé alespoň dozvědí, že nějaký Krašov či Bezvěrov existuje. Je to dobře, protože okolí je tu opravdu nádherné,“ říká Martina Kovrzková z Fontány.

„Na tržbách jsme to zatím nepocítili, ale cyklisté teprve začínají jezdit. Uvidíme, jestli se tržby zvýší o prázdninách. Byla bych ráda,“ popsala Kovrzková, která do Bezvěrova přijíždí každý týden z Prahy a v baru je k zastižení v pátek a o víkendu.

Turistům doporučuje třeba Ostřetín.„S dětmi tam vyrážím, to je první vesnička za Bezvěrovem. Je opravdu pěkná, plná zvířat, jsou tam k vidění koně, krávy. Jezdíme i do Nežichova, kde je i biofarma, jsou tam i pěkné skalky,“ vypráví žena, z jejíhož vyprávění je zřejmé, že pro zdejší kraj má slabost.

„Je to tu schované, milé a fajn, jako malá jsem tu bydlela,“ popsala Kovrzková. „Jsou tu pěkné kopečky, vyhlídky, lidé uvidí i opravené staré roubenky. Je tu hodně posedů, odkud lidé mohou pozorovat pěknou krajinu. Hlavně je tady klid, nejsou tu davy turistů, po desáté večer nepotkáte ani lišku,“ popsala s nadsázkou Kovrzková.

Vznik krašovské atrakce přivítala i Kamila Prchalová z biofarmy Nežichov. „Je určitě dobře, když na kraj upozorní nějaká zajímavost. Jsme rádi, že se do toho Bezvěrovští pustili, je to vtipné,“ uvedla Prchalová z vesničky vzdálené patnáct kilometrů od největší zdejší atrakce - kláštera v Teplé a dvacet kilometrů od dalšího turistického magnetu - zámku v Manětíně.

„Hodiny fungují krátce, takže nevím, jak budou účinkovat na počet našich hostů. Navíc hlavní turistická sezona teprve začne,“ líčí žena, podle které mají obce jako Bezvěrov, Krašov či Nežichov trochu smůlu v tom, že leží na hranicích dvou krajů.

Turisty opomíjená lokalita nádherné přírody

„Kraje se na všem úplně nedomluví,“ poznamenala Prchalová, která nabízí agroturistiku na farmě, kde je i malá mlékárna. Hosté zde mohou s dětmi třeba krmit ovce, krávy či králíky.

V údolí pod vesnicí turisté najdou rybník a na jeho břehu ruinu barokního poutního kostela svatého Blažeje. „V okolí rybníka leží území tvořené pestrou krajinnou mozaikou luk, mokřadů a křovin. Společně s občanským sdružením Cesta z města každoročně organizujeme víkendy a letní studentské workcampy zaměřené na údržbu a obnovu této významné evropské lokality, která vyžaduje šetrné zacházení bez použití těžké techniky. V roce 2010 byl akreditován Pozemkový spolek svatý Blažej, který se stará o nejcennější území v okolí rybníka,“ popsala Prchalová.

Z dopadu slunečních hodin na turistický ruch se raduje i starosta Bezvěrova Jan Matoušek. „Je úžasné, že turisté přijíždějí. Záměr byl, abychom se my i okolní obce zviditelnili pod hlavičkou Manětínské tmavé oblohy,“ sdělil Matoušek.

V oblasti se dají pozornost vzdálené vesmírné objekty

Nová turistická atrakce je totiž součástí programu Manětínská oblast tmavé oblohy. Oproti jiným místům v České republice je v regionu přibližně desetkrát menší hustota zalidnění. Díky tomu zde vzniká mnohem méně světelného znečištění, což umožňuje pozorování vzdálených vesmírných objektů i vzácných jevů, jako je například polární záře.

„Lidé tudy jen projížděli třeba při cestě na zámek Manětín a teď už mají důvod zde zastavit. Výsledky jsou nad očekávání, připravujeme propagační materiál pro infocentra, debatujeme o tom, jak budeme projekt dál rozšiřovat,“ uvedl starosta.

Obec podle něj hledá vhodný termín pro astronomickou akci pro veřejnost. Pod tmavou oblohu pak dorazí pracovníci hvězdáren. „Na tmavou oblohu se budeme snažit nalákat zájemce i z jiných koutů Česka. Oblastí tmavé oblohy je v Česku několik, ale u nás není nikdo omezený v pohybu jako třeba na Šumavě v národním parku,“ uvedl starosta.

Podle něj je velkou výhodou oblasti dostatek cyklistických stezek propojených s Karlovarským krajem.

Vysílač Krašov měří 342 metrů a je nejvyšší stavbou v kraji a druhou nejvyšší v České republice. Pomyslný ciferník slunečních hodin má pět římských číslic vysokých přibližně tři metry, které vyjadřují čas od desáté dopoledne do druhé hodiny odpolední.

Jsou umístěny podél komunikace, která vede z Bezvěrova k vysílači.

Vysílač je součástí největších slunečních hodin (20. března 2018)