Na polární stanici na ostrově Jamese Rosse vyráží tým brněnských vědců z Masarykovy univerzity pravidelně od roku 2004, kdy začala výstavba vědecké stanice v Antarktidě.
Další výprava má z Brna odjet na přelomu ledna a února. V tom, co budou zkoumat a jaké je čekají úkoly, už mají výzkumníci dávno jasno. Na rozdíl od toho, jak bude jejich výzkum do budoucna financován.
Ministerstvo školství, které na polární výzkum přispívá, vědcům poprvé nepřikleplo pravidelnou dotaci, která měla pro příští rok činit 13,5 milionu korun. Projekt podle něj totiž nesplnil kritéria na vynikající hodnocení.
„V roce 2017 byl projekt CzechPolar podroben náročnému mezinárodnímu hodnocení podle vysokých evropských standardů. Získal pouze průměrné kvalitativní ohodnocení, přičemž podpora je určena pouze velkým výzkumným infrastrukturám s vynikajícím hodnocením,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Změnila se pravidla hry. Není možné srovnávat laboratoř ve městě, do které výzkumníci přijedou tramvají, se stanicí v Antarktidě, kam musíte cestovat ledoborcem. Když vezmeme jednu korunu vynaloženou na laboratoř v Brně a laboratoř v Antarktidě, tak bude mít úplně jiný dopad. Zatímco ve městě můžete dát celou korunu na vědu, při polárním výzkumu velkou část spolkne jen cesta. Pak se dostáváme do znevýhodněné pozice a nemůžeme ostatním ve městě konkurovat,“ reagoval na výsledky hodnocení Pavel Kapler, správce stanice J. G. Mendela a manažer projektu CzechPolar.
Ve středu ministerstvo uvedlo, že projekt příští rok podpoří částkou 10 milionů, ve čtvrtek ale stejná instituce otočila, že ani tato podpora není jistá, navzdory uzavřené mezinárodní smlouvě, na kterou se ve středu ministerstvo odvolávalo.
„Česká republika je signatářem mezinárodní Smlouvy o Antarktidě a podílí se jako jeden z 29 států světa na rozhodování o současném a budoucím využívání Antarktidy. Podmínkou pro získání a zároveň i udržení tohoto statusu je ale vědecká a výzkumná činnost v Antarktidě, zejména vybudování a provozování vědecké stanice,“ zdůvodnila rozhodnutí Lednová.
V zájmu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která stanici J. G. Mendela v Antarktidě provozuje, je ve výzkumném projektu pokračovat.
„Dotace 13,5 milionu je ideální částka potřebná na to, abychom projekt mohli rozvíjet. Menší částka vystačí na udržení současného stavu bez rozvoje,“ vysvětlil děkan přírodovědecké fakulty Tomáš Kašparovský.
Fakulta podle něj má finanční rezervy, jimiž v případě jednoletého výpadku či snížení dotace může projekt dofinancovat. Celkové náklady na polární výzkum Kašparovský vyčíslit nedokázal, jelikož na antarktickou stanici jezdí výzkumníci z univerzity, které škola platí z peněz určených na výuku a vědu.
Kašparovský zároveň upozorňuje, že výzkum v Antarktidě musí být kontinuální. „Musíme tam buď bádat, nebo vybavení odtamtud odvézt. Druhá varianta by byla výrazně dražší. Kdybychom výzkum v Antarktidě chtěli ukončit, vyšlo by nás to odhadem asi na 200 milionů, což si nemůžeme dovolit, a musíme stanici ufinancovat,“ řekl Kašparovský.
Už pro následující rok budou muset výzkumníci shánět víc peněz. „Musíme hledat další zdroje financování, protože původní dotace byla o tři a půl milionu vyšší, navíc ceny v oblasti vyletěly nahoru, i kvůli situaci v Chile, takže se musíme snažit sehnat peněz co nejvíc,“ řekl Pavel Kapler.
V úvahu přichází i finanční podpora ze strany firem, jejichž produkty v Antarktidě výzkumníci testují a udělují jim ochrannou známku „Testováno v Antarktidě“, při poslední výpravě to byly například ponožky, pohorky a čepice.
V připravované expedici bude čtrnáct vědců a dobrovolníci, kteří budou pracovat na druhé základně, na ostrově Nelson.
Výzkumníci navážou na práci z minulých let – odeberou vzorky, budou dál zkoumat lišejníky, stáhnou meteorologická data a provedou údržbu budovy.
