Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výměna všech laviček v Praze je nereálná, ale i nesprávná, tvrdí designéři.

  9:07
Soutěž o nejkrásnější lavičku, koš a stojan na kolo, které mají v budoucnu nahradit v hlavním městě ty současné, má už několik dní své vítěze. Stali se jimi designéři Michal Froněk a Jan Němeček ze společnosti Artěl. Jejich do tmavě hnědé laděný mobiliář bodoval nejen v mezinárodní designérské soutěži, jež vítěze určila, ale také u Pražanů, kteří si lavičky mezitím testovali před budovou pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Jan Němeček a Michal Froněk | foto: ArchivMetro.cz

„Někteří čtenáři mohou naši práci již znát. Před lety jsme navrhovali mobiliář pro centrum Ústí na Labem nebo goblety pro Plzeňský Prazdroj,“ říkají Michal Froněk a Jan Němeček.

Co říkáte na současný stav mobiliáře v Praze? Na jaké úrovni je v porovnání s jinými českými městy?

Stav mobiliáře v Praze je tristní. Problém je i ve špatné koordinaci jednotlivých městských částí, do systému vstupují další investoři, komerční zájmy, tradice. Netroufám si označit konkrétní české město, které by na tom bylo výrazně lépe, snad alespoň Zlín, který má v koncepčním městském plánování dlouhou a skvělou tradici. Rozhodně byli jedni z prvních, kteří po roce 1989 řešili svůj originální městský mobiliář formou veřejné soutěže.

Souhlasíte s kompletní výměnou mobiliáře v hlavním městě, nebo byste některé kousky zachovali?

Kompletní výměna je nejen nereálná, ale asi ani není úplně správná. Stále tu budou místa se specifickým mobiliářem, často speciálně navrženým, který by se měl zachovat. Jde o to, aby se zásadně zmenšilo množství typů laviček, košů a dalších prvků. Vždyť IPR napočítal 73 typů laviček a 115 typů košů, jestli si ta čísla dobře pamatuji. Jde o to, aby se mobiliář vyměňoval postupně, aby nový nahrazoval ten přežitý, nefunkční, dezolátní, ale samozřejmě s rozmyslem.

Z čeho jsou vaše koše a lavičky vyrobeny a proč jste zvolili právě tmavě hnědou barvu?

Jsou vyrobeny z klasických trvanlivých materiálů – litiny, oceli, hliníku, kvalitního dřeva. Tmavě hnědá by měla být ve skutečnosti ještě tmavší, u prototypů vyšla moc světlá a už nebyl čas to předělat. Hnědočerná barva podle nás nejlépe souzní s centrem Prahy. Nemyslíme si, že by tento typ mobiliáře byl zcela univerzální, použitelný do všech prostorů města. Bude třeba dodělat nebo vybrat prvky, které se uplatní mimo historické jádro. Lavička je inspirována klasickou historickou městskou lavičkou, ale její ergonomie je přizpůsobena dnešní fyziognomii. Co se týče křivky opěradla, jde především o pohodlí.

Na návrzích budete ještě spolupracovat s hlavním městem. Jak to bude probíhat?

Předpokládáme, že se na dalším vývoji budeme moci podílet, vždyť celá věc je na samém začátku. O dalším průběhu se bude teprve jednat. Čekáme, až nás magistrát vyzve ke schůzce. Musí se dopracovat celá řada jednotlivých kusů mobiliáře: lavička s područkou, popelníky, koše na tříděný odpad a tak dále.

Jaké máte designérské zkušenosti z minulosti? Mohou lidé něco znát?

Před lety jsme navrhovali mobiliář pro centrum Ústí na Labem, naši tamní lavičku pak zcela bezprecedentně okopíroval magistrát Plzně, aniž by se nás nebo Ústí byť jen zeptal na svolení. Ještě k tomu ji udělal ošklivější. Jinak by čtenáři nejspíš mohli přijít do styku třeba s našimi goblety pro Plzeňský Prazdroj. Pracujeme pro firmy jako Prim, TON, Moser, Mikov, Kavalier, Bomma, Preciosa, Meopta – to jen z těch známějších.

Autor textu: Filip Jaroševský, Deník METRO