Žádný jiný region tak nepříznivou bilanci nemá. Částečně je to dáno vinou vyššího počtu úmrtí ve srovnání s četností narození, výrazný vliv však mají i poměrně masivní odchody hlavně mladých lidí do jiných krajů i do zahraničí. Příchody lidí odjinud je zdaleka nevyvážily.

„Určitě to nejsou dobrá čísla, ale děláme vše pro to, aby se nepříznivý vývoj podařilo zvrátit. A jsem přesvědčený, že se zlom už blíží, a to v souvislosti s tím, že náš kraj už zdaleka není regionem s dominantním těžkým průmyslem, ale prudce se vyvíjí moderní technologie a perspektivní obory,“ konstatoval hejtman Ivo Vondrák.

Na vině socialistická přezaměstnanost? Ano, ale jen částečně

V poslední době řada politiků poukazovala i na to, že odliv obyvatelstva je v tomto regionu přirozený, protože v dobách socialismu v něm byla umělá přelidněnost.

„To je částečně pravda, protože i v jiných průmyslových oblastech v zahraničí došlo k poklesu obyvatelstva. My však musíme mladým lidem ukázat, že není důvod někam odcházet,“ řekl Vondrák.

Poukázal také na současný rozsáhlý program pomoci pouhelným regionům, což se týká Karvinska. „Stát by však mohl pomoci ještě více. Není totiž nikde dobré, když se zájem soustřeďuje především na hlavní město,“ uvedl.

Když MF DNES vyzvala hejtmana, aby odhadl, kdy se podaří poměr odchodů a příchodů obyvatel alespoň srovnat, pokud to je vůbec možné, tak po chvíli zaváhání řekl rok 2030.

„Pokud zvládneme útlum těžby uhlí a udržíme směr rozvoje kraje, tak za deset let by se odliv lidí měl zvrátit,“ domnívá se hejtman.

Primátor Havířova: Loni nejmenší úbytek za mnoho let

O možnosti zpomalení tempa úbytku obyvatel s následným zvratem ve více příchodů je přesvědčený i Josef Bělica, primátor Havířova, který patří mezi nejpostiženější města. „V loňském roce jsme však měli nejmenší úbytek za posledních mnoho let. Věřím, že to tak bude pokračovat,“ poznamenal.

Primátor řekl, že v minulosti byl Havířov coby zcela nové město plánován pro sto tisíc obyvatel. Nyní jich tam žije něco přes sedmdesát tisíc.

„Odlivu obyvatel musíme vzdorovat opatřeními, jako jsou investice do kvalitní infrastruktury, kvalitního vzdělání, kvalitního kulturního, sportovního života a volnočasových aktivit,“ vypočítal.

Hospodářská komora zahájila přeshraniční spolupráci

Například právě na Karvinsku vznikl projekt vzájemné přeshraniční spolupráce mezi Karvinou, Opavou, Krnovem, Bruntálem a Horní Suchou na české straně a Ratiboří, Rybnikem, Žorami a dalšími dvěma obcemi na polské straně.

„Minulý týden jsme podepsali memorandum o spolupráci a pracovní skupiny se začnou zabývat problematikou úbytku a stárnutí obyvatelstva, oblastí životního prostředí a řešením ekonomicko-podnikatelské spolupráce,“ nastínil náplň Ivo Barteček, předseda představenstva Okresní hospodářské komory Karviná, která projekt iniciovala. 

Klíčové je ovzduší, poukazuje sociolog

Sociolog Lubor Hruška, jenž se rozvojem regionů dlouhodobě zabývá, uvedl, že poukazovat na někdejší vábení lidí z celé republiky do dolů a hutí jako příčinu současných odchodů lze jen dočasně.

„Za klíčové považuji zlepšování čistoty ovzduší. Nutností je i dobrá práce se slušným výdělkem, dostupnost bydlení a atraktivní nabídka využití volného času,“ zopakoval. 

Sociolog zdůraznil, že města se musí zaměřit na co největší podporu vzniku rodin a jejich udržení v regionu. „Pokud by se to podařilo, pak věřím, že opravdu někdy okolo roku 2030 by se poměr odchodů z kraje a příchodů do něj mohl otočit,“ doplnil Hruška.