Stojí, rezaví a vadí. Jenže města se odstavených vraků zbavují těžko

  6:44
Ve městech blokují parkovací místa, v přírodě se stávají „základním kamenem“ skládky. Bez hnutí stojí měsíce i roky a pomalu rezaví. Na řadu autovraků na jižní Moravě jsou však úřady krátké, problém je v jejich definici.

I když auto nemá espézetku a vypadá tak zanedbaně, že je snaha majitele zbavit se ho očividná, nejde podle zákona o vrak. Stejně tak když má prošlou technickou či emise. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jeden nelegálně odstavený autovrak může zaměstnat malou obec na plný úvazek. Ukazuje to čerstvý případ z Dražůvek na Hodonínsku. Auto tam někdo nechal u hájovny.

„Z pěkného odpočívadla s lavičkami se postupně stala skládka, kam se odváží odpadky. A z auta nebezpečný vrak ohrožující nejen bezpečí, ale také životní prostředí. Mrzí mě, jak jsou někteří lidé nezodpovědní a lhostejní ke svému okolí,“ podotkla starostka Klára Čudrnáková (SNK).

Z odstaveného auta mizely jednotlivé díly – kola, značky – až zůstalo stát jen na cihlách. Nechat vrak odtáhnout a pak vymáhat náklady vedení Dražůvek nechtělo kvůli opletačkám. „Lze to totiž udělat až ve chvíli, kdy máme právně ošetřeno, že nás za odvoz nikdo nezažaluje,“ vysvětlila obavy starostka.

A tak rozjela úřednické kolečko. Obrátila se na policii, která dohledala majitele autovraku. Ten jej prý prodal, ale nepřepsal na nového vlastníka. Žádost o vyřešení následně přešla na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), protože šlo o jeho pozemek.

„Majitele jsme písemně vyzvali k odstranění. Poštu si nevyzvedl, protože má bydliště nahlášeno na brněnském magistrátu. Po vrácení výzvy jako nedoručené jsme vyjeli zajistit auto. To ovšem mezitím někdo odstranil nebo ukradl,“ vylíčila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Vrak není dost vrakem

Příběh z Dražůvek se tak nakonec nečekaně uzavřel sám od sebe, ale jde spíše o výjimku. Zákony totiž hrají ve prospěch majitelů vraků, a tak mnohdy nepojízdná auta vítězí nad svým okolím. Ne vždy jsou totiž dostatečně zchátralá.

Fotogalerie

Tuto situaci dobře znají brněnští strážníci, kteří se ročně zabývají zhruba stovkou zanedbaných automobilů. K některým případům je lidé volají opakovaně, a tak je sledují i několik měsíců. „Vše zdokumentujeme a snažíme se vypátrat majitele. Někdy pak vyjde najevo, že jde jen o velmi málo využívané rodinné auto,“ uvedla mluvčí městské policie Tereza Kadrnožková.

A jsou to také strážníci, kteří předávají podezření na pravé autovraky Brněnským komunikacím. Právě městská společnost podává návrh na odstranění takového vozidla. Prohlásit, zda je „rezavý střep“ vrakem, nebo není, ale mohou jen příslušné silniční správní úřady. A přibývá případů, kdy vynesou verdikt, že o vrak nejde.

Loni Brněnské komunikace podaly 82 návrhů na odstranění chátrajících aut, včetně těch, co překáží na trávnících. „V patnácti případech bylo rozhodnuto, že jde o vrak, a osm jich bylo předáno k ekologické likvidaci. U zbývajících se řeší administrace,“ vypočítala mluvčí Vladimíra Navrátilová s tím, že v letech 2016 a 2017 silniční správní úřady Brněnským komunikacím nevyhověly ve dvacítce případů.

Některé kusy končí u sběratelů

Vrakem je podle definice auto zjevně technicky nezpůsobilé, aby vyjelo na silnici. „A současně také vozidlo, jehož provoz a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce,“ vysvětlil právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.

Jinými slovy, i když auto nemá espézetku a vypadá tak zanedbaně, že je snaha majitele zbavit se ho očividná, nejde podle zákona o vrak. Stejně tak když má prošlou technickou či emise. „Pokud jsou třeba jen podhuštěné pneumatiky nebo vysklená okna, jedná se stále o stav, kdy lze auto opravit a dále provozovat,“ nastínila Kadrnožková.

Je přitom patrné, že autovraky dělají vrásky spíš ve městech, i když zde tolik nebijí do očí. ŘSD řeší jen jednotky případů ročně, téměř žádné zkušenosti s nimi nemají správci silnic druhé a třetí třídy. „Na našich komunikacích se v podstatě nevyskytují. Za posledních několik let se objevily dva případy, jež byly ve spolupráci s policií velmi rychle vyřešeny dohledáním majitele,“ poznamenal ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Zdeněk Komůrka.

Že je opuštěných aut zejména po Brně požehnaně, potvrzuje také Milan Purč, který na Lesné provozuje ekologickou likvidaci. „Podivuji se nad tím, protože není nic jednoduššího než nám zavolat, objednat si odtah vozu k likvidaci a my všechno vyřídíme, i včetně registru, a to zcela zdarma,“ prohlásil Purč.

Bohaté zkušenosti s autovraky má i Vladimír Cettl, který si je v Česku i ve světě už dlouho vybírá jako objekty svých fotografií. Podle něj bývají schované a dozvídá se o nich díky tipům.

„Musím si připustit, že když už se o vraku dozvídám já, tak se o něm ví i jinde. Takže je-li zajímavý, jednám rychle. Buď ho odstraní z důvodu ekologické zátěže, nebo se ho ujme nějaký nadšenec. Jsem v kontaktu s mnoha restaurátorskými firmami a vím o případech aut, která jsem fotil jako vraky a dnes jsou z nich zrestaurované leštěnky,“ podotkl fotograf.