Billboardy s tvářemi kandidátů, úderná hesla. Kampaň před blížícími se komunálními volbami vrcholí a politické strany ve městech soupeří, kdo si nakloní voliče.

V řadě malých jihočeských obcí to vypadá jinak. O křesla zastupitelů tam usiluje pouze jedno uskupení. Ať kandidátku složila tradiční politická strana, či sdružení, má předem jisté vítězství. Tedy za předpokladu, že k volbám přijde byť jediný volič.

Takových obcí je v kraji 183 z celkového počtu 623. Přitom současní starostové pamatují doby, kdy si voliči vybírali z více kandidátek.

Osmapadesátiletá Ludmila Kahounová (bezpartijní) vede nezávislé kandidáty do voleb v Dasném na Budějovicku. Starostkou je třetí volební období.

„Před čtyřmi lety ještě byly tři kandidátky. Letos se už nepodařilo vlastní sestavit ODS, jejich lídr tentokrát kandiduje s námi. Možná to bude tím, že lidé nemají chuť do politiky vstupovat a nevěří jí. V Dasném je to dáno i malým počtem obyvatel,“ míní starostka obce se zhruba 330 obyvateli.

A shoduje se s ní i starosta Ratibořských Hor, kde bydlí o 400 lidí více. „Můj názor je takový, že už se občanům tolik nechce přebírat za obec zodpovědnost. Raději věci řeší u piva, kde ji na sebe brát nemusí. Ono se není čemu divit, za ta léta značně přibylo nezáživné byrokracie. V porevoluční éře tady místní volili i ze čtyř kandidátek, v předchozích dvou volbách to byly dvě, letos kandiduje už jen jedna listina nezávislých,“ říká Radek Lamboj (bezpartijní). Je lídrem sdružení Za rozvoj celé obce a vyhlíží své čtvrté období v křesle starosty obce na Táborsku.

V Kvildě na Prachaticku také pamatují bohatší výběr. Letos tam však sedm zastupitelů také vzejde pouze z jednoho seznamu jmen s názvem Naše Kvilda. Na jeho prvním místě je dlouholetý starosta Václav Vostradovský (STAN).

„Mívali jsme tu dvě tři kandidátky, v jedněch volbách dokonce sedm. Celorepublikově se odráží to, že lidé přestávají mít o pozice zastupitelů a starostů zájem. Bojí se, že by toho na ně bylo moc. A je pravda, že papírování přibylo a s účetní tu vyřizujeme veškeré záležitostí od těch drobných až po dotace z evropských fondů,“ popisuje starosta šumavské obce s téměř 150 obyvateli.

Na většině míst, kde není velký výběr, jdou do voleb především sdružení nezávislých. I mezi obcemi s jednou kandidátkou se najde pár výjimek, kde lidé kandidují za tradiční politickou stranu. Patří mezi ně například Vícemil na Jindřichohradecku s asi 80 obyvateli. Tady jsou tradičně nakloněni ČSSD.

„Tak to tu máme od 90. let, kdy jsme se oddělili od Deštné. Teď budu starostou popáté. Už jsem o to nestál, ale nikomu jinému se do toho nechce,“ říká pětasedmdesátiletý starosta Štefan Šuba (bezpartijní).

A v Sousedovicích na Strakonicku se opakuje scénář z posledních komunálních voleb. Kandiduje tu jen KDU-ČSL.

„Už je to dávno, co se tu volilo z více kandidátek. V obci žije dlouholetá členka křesťanských demokratů a vždy tady dá dohromady kandidáty,“ vysvětluje starosta Pavel Polanka, který je znovu lídrem.