Kromě generálních oprav tanků, se zde vyráběly i pandury. Vojenská výroba nebo opravárenství má být základem činnosti firmy i do budoucna.
Podnik má zůstat ve správě státu. Úvahy o jeho privatizaci jsou podle ministra obrany Martina Stropnického, který do Šenova dorazil v úterý, passé.
„Potřebujeme opravnu pro pásovou a kolovou armádní techniku a v tomto směru chceme mít jistotu, kterou nám privátní sektor nemůže zaručit. Dokud budu ministrem, privatizovat nebudeme,“ ubezpečil ministr.
Zaměstnanost by měly zajistit některé státní zakázky. „Budeme tlačit dodavatele nové armádní techniky, aby byl její servis nebo i podíl na samotné výrobě tady ve VOP součástí kontraktů. A té techniky nebude málo, chceme po roce 2018 vyměnit například několik stovek bojových vozidel pěchoty,“ dodal Stropnický.
Chtějí najmout bývalé vojákyVojenský opravárenský podnik připravuje program pro bývalé vojáky z povolání. Z nich by chtěli ve firmě vytvořit týmy schopné provádět servis po celém světě. „My bychom je naučili opravovat techniku, s níž dříve sloužili, a pak bychom je mohli využívat v misích, pokud by to armáda vyžadovala. Pokud ne, pracovali by tady,“ řekl ředitel VOP Marek Špok. |
Na připomínku sedmdesátého výročí založení podniku stojí u závodu památník - jak jinak než tank. Kromě ministra se u něj v úterý sešli zástupci podniku i bývalí zaměstnanci.
„Prvního února to tady založili, jedenáctého jsem nastoupil já. Byli tady čtyři zaměstnanci, já jsem byl pátý,“ vzpomněl na začátky dodnes čilý důchodce Metoděj Juřík.
Vzpomněl například na opravy britských tanků Cromwell. „Cromwelly byly strašně hlasité tanky. Žádné tlumení, žádné výfuky. Když je chlapi po opravách zkoušeli, jezdili i směrem k Bernaticím, kam jsem chodil pást krávy. Z těch tanků šlehaly třímetrové plameny, když na to pořádně šlápli,“ podotkl Juřík.
