Vodojemy na Žlutém kopci zpřístupní. Pro filmové štáby zřejmě už letos

  7:14
Místo ukryté pod povrchem, které láká zvědavce a brzy se přidá k již zpřístupněným skvostům brněnského podzemí. To jsou vodojemy na brněnském Žlutém kopci. Natáčet tam chtějí filmové štáby, které tam pravděpodobně nahlédnou už letos.

Nejstarší z vodojemů ve stráni brněnského Žlutého kopce byl postavený mezi lety 1868 a 1876 a pojal skoro 10 tisíc kubíků vody. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V budoucnu se vodojemy promění třeba v kulturní a relaxační centrum. Místo ukryté pod povrchem, které láká zvědavce a brzy se přidá k již zpřístupněným skvostům brněnského podzemí. O využití čtveřice historických vodojemů na úpatí Žlutého kopce se začalo mluvit před více než dvěma lety, kdy ministerstvo kultury rozjelo proces na jejich zpamátnění.

Fotogalerie

O jejich osudu se rozhodne v nejbližší době. Ministerstvo už má všechny podklady pro rozhodnutí a podle mluvčí Ivany Awwadové památkáři, město i kraj zpamátnění doporučují. „V současné době ministerstvo kultury vyhodnocuje podklady v řízení. Proces rozhodování je ve fázi před vydáním rozhodnutí, jehož závěr nelze předjímat,“ podotkla Awwadová.

Jisté už jsou naopak plány na to, aby se staré vodojemy staly atraktivní podívanou pro lidi. V tom mají jasno také památkáři. „Pokud se vodojemy stanou památkou, bude zásadní zpřístupnit je veřejnosti. Určitě bychom podpořili návrhy, které počítají s tím, že tam vznikne kulturní centrum,“ uvedl Zdeněk Vácha, ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Vodojemy lákají nejen návštěvníky, ale i filmaře z Hollywoodu. Kvůli chybějícímu vstupu se tam ale nedostanou. „Velké zahraniční produkce mají zájem v těchto unikátních prostorách natáčet. Zatím musíme nabídky odmítat. Do vodojemů se dá vstoupit jen ocelovým poklopem, což pro filmaře není praktické ani bezpečné. Dokud se nevybuduje nový vstup, zůstanou pro ně zavřené,“ vysvětlila Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno. Pokud by však byl vstup hotový už na podzim, mohlo by se podle ní ve vodojemech začít natáčet ještě letos. O které konkrétní filmy jde, ale prozradit nemohla.

Velký zájem návštěvníků

Vodojemy má ve správě město, které nový vchod do vodojemů už chystá. „Je připravená první etapa. Jedná se o vybudování nového vstupu, který bude sloužit pro kontrolu objektu a příležitostné zpřístupnění pro omezený počet osob. Předpokládané náklady jsou dva miliony korun,“ poznamenal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že projekt už má stavební povolení a vybírá se zhotovitel.

Že bude vstup letos hotový, předpokládá i objevitel a znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. „Myslel jsem si, že s tím začneme už loni a na jaře bude hotovo. Stavbě nic nebrání,“ podotkl Svoboda.

O otevření vodojemů usiluje dva roky. Pro porovnání – v případě Labyrintu pod Zelným trhem i Kostnice v kostele svatého Jakuba to trvalo deset let. „Ukázalo se, že podzemí je skutečně velmi přitažlivý fenomén,“ prohlásil Svoboda.

Až bude vstup hotový, chce v prostoru vodojemů pořádat otevřené víkendy. „Zájem je obrovský a my je chceme lidem ukázat. Jakmile bude vstup, začnou se tam dít věci. Máme spoustu nápadů,“ poznamenal s úsměvem Svoboda.

A nepřeháněl. S vodojemy má totiž velké plány. „Výstavy, sportovní aktivity, videomappingy promítané na cihlové klenby. Přemýšlíme, že bychom z jednoho vodojemu udělali přístaviště, kde by se jezdilo na loďkách. Líbí se mi i nápad s muzeem vody a prezentací toho, jak se v minulosti v Brně řešila vodní otázka,“ vyjmenoval některé z nich.

Staré vodojemy pod Žlutým kopcem v Brně

  • Čtveřice podzemních vodojemů se ukrývá mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou na úpatí Žlutého kopce v Masarykově čtvrti.
  • Dva jsou cihlové, dva betonové. První se stavěl v letech 1868 až 1870. Dokončeny byly v roce 1913.
  • Čerpala se do nich voda z úpravny v Pisárkách, zásobovaly vilovou Masarykovu čtvrť.
  • Od sítě byly odpojeny v roce 1997, kdy zanikl užitkový vodovod a vodojemy už nebyly potřeba.
  • Ve správě je má město Brno.
  • V roce 2016 zahájilo ministerstvo kultury správní řízení, v němž rozhodne, zda se historické vodojemy stanou památkou.

K tomu je ale ještě potřeba postavit hlavní bezbariérový vstup z ulice Tvrdého. „Chceme magistrátu ukázat, že zájem je tak značný, že se vyplatí do vodojemů investovat,“ dodal Svoboda. Cílem je využít všechny čtyři vodojemy a vytvořit z nich relaxační a kulturní centrum. Kompletní uskutečnění vize odhaduje Svoboda na deset až patnáct let.

Student navrhl kavárnu a sál

Jak využít opuštěné vodojemy, navrhovali ve spolupráci se Svobodou i budoucí architekti. Student Ondřej Veselý by jednu ze starých „nádrží“ proměnil v multifunkční kulturní centrum s kavárnou a sálem pro výstavy a koncerty.

Jeho projekt zaujal odbornou porotu a zvítězil v soutěži o Cenu Arnošta Wiesnera. Tu už potřinácté organizoval Ústav architektury na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. „Masarykova čtvrť je nádherná, ale chybí jí místo, kde by se mohli lidé scházet nebo pořádat kulturní akce,“ vysvětlil Veselý.

Vodojemy mají jedinečnou akustiku a díky ozvěně nabídnou posluchačům při koncertech nevšední hudební zážitek. Při tvorbě projektu pracoval Veselý i s denním světlem. „Nad hlavním sálem by se odstranila zemina a vznikne tam velký prosklený světlík. Cihlové klenby si zaslouží vyniknout na světle,“ popsal svůj návrh.