Zjišťují, kolik jich vlastně je, v jakém jsou stavu a zda je město do budoucna potřebuje. Výsledky takzvané pasportizace bude znát vedení radnice příští rok.

„Poté bychom chtěli dát radě a zastupitelům informaci o tom, které vodní plochy bychom si měli jako město ponechat,“ uvedl primátorův náměstek pro majetek Michal Riško. Podle něj se v městském katastru nacházejí kromě malebných jezírek také díla, která vznikla kvůli kaolinu. Ta jsou pro radnici zátěží.

Jako příklad uvedl náměstek loňský vyplavený obchod v Rosnicích. Způsobil to nepořádek zamotaný v kořenovém systému vrby, který prorostl trubkou v důlní propadlině. Stoupající voda pak částečně vyplavila jednu z tamních prodejen.

„Tyto důlní propadliny ani nemají jinou hodnotu, než že je v nich voda. To je všechno. Hospodářsky se využít nedají, dost často se plní skládkami a nebezpečným odpadem,“ řekl Michal Riško. Až bude jejich seznam hotový, pak může město začít uvažovat o nových vodních plochách.

„Město vlastní celkem slušnou porci zemědělské půdy, tam by se daly dejme tomu budovat nová vodní díla,“ uvedl náměstek. Aby měla smysl a pomáhala udržovat vodu v krajině, musela by podle něj mít plochu minimálně hektar až tři.

Právě o tuto věc se snaží ministerstvo životního prostředí, které vzniku či obnově vodních děl finančně pomáhá. Karlovy Vary zatím o dotaci nežádaly. „V kole, které se uskutečnilo, byla zapotřebí výrazná projektová připravenost, a my jsme připraveni nebyli,“ zdůvodnil primátor Petr Kulhánek.

Podle mluvčího radnice Jana Kopála úředníci dosud napočítali na území Karlových Varů 43 vodních děl, přičemž zmapovali dvě třetiny, tedy 28 z nich. Zajímá je nejen poloha, rozloha a podobně, ale také v jakém technickém stavu jsou břehy, hráze, přítoky, výpusti, jaká je hloubka, jejich vodní režim, odkud a kam voda přitéká, odtéká a tak dále.

„Samozřejmě některé vodní plochy máme zpracované už z minulosti poměrně dobře. Například největší vodní plochu vlastněnou městem, která je v areálu Rolava, nebo lesní rybníky a jezírka, třeba u Malého Versailles nebo pod svatým Linhartem, případně v uvozovkách sídlištní a parkové rybníčky a jezírka, například v Horních Drahovicích,“ vyjmenoval mluvčí.

Pro město zatím zůstávají tak trochu záhadou zejména díla v severní části jeho katastru. Jedná se o Sedlec, Starou Roli nebo právě Rosnice. „V mnoha případech jde ani ne tak o vodní nádrže, jako o terénní propadliny po dřívější hlubinné těžbě, zaplněné vodou,“ uvedl Jan Kopál.