Povodí Moravy upozorňuje, že vodní toky v Pobečví jsou na 20 až 35 procentech dlouhodobého normálu. Například v Dluhonicích, městské části Přerova, nyní protéká zhruba devět metrů krychlových vody za sekundu. Tak nízký průtok tam touto dobou vodohospodáři naměřili i loni, v létě pak řekou protékal pouhý kubík za sekundu. Podobně kritický stav Bečva zažila i v roce 2015.

„V roce 2015 a 2017 docházelo vlivem extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích k postupnému omezení obecného nakládání s vodami nebo povolených odběrů,“ připomněl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Situaci by podle něj pomohla řešit plánovaná vodní nádrž Skalička, a to ve variantě s trvalou vodní hladinou. Dílo, která má sloužit hlavně jako ochrana proti povodním na Bečvě, chce Povodí Moravy zároveň využít jako zásobárnu, jež by pomohla posilovat průtok v řece v případě dlouhodobého sucha.

„Při navrhované variantě vodní nádrže se zásobním objemem 16,36 milionu metrů krychlových by dílo dokázalo nadlepšovat v Bečvě průtok 1,5 metru krychlových za sekundu na dvojnásobek prakticky po dobu čtyř měsíců,“ popsal Gargulák.

„To by pokrylo celé letní období včetně části podzimu a jara, které bývá z hlediska odběrů vody i podmínek života vodních živočichů nejvíce problematické,“ dodal.

Jak rovněž zmínil, vodní nádrž by zajistila také spolehlivost dodávek pro různé odběratele vody z řeky – jde zejména o průmyslové podniky v Přerově i níž, pod soutokem na řece Moravě.

Nádrž není spása, uškodí řece i lidem, oponují ekologové

Povodí Moravy varuje před suchem a lobbuje za vodní nádrž v době, kdy mají ministerstva a poté vláda rozhodovat o tom, jakou podobu bude protipovodňové dílo na Bečvě mít.

Znázornění polohy klíčového prvku protipovodňové ochrany Přerovska - zvažované vodní nádrže Skalička a bočního poldru navrhovaného ekology. Pro zvětšení klikněte.

Jako poslední byla dokončena takzvaná studie proveditelnosti suchého bočního poldru, který navrhly ekologické organizace. Ty v minulém roce ostře vystoupily proti stavbě přehrady. Bečva je totiž podle ochránců přírody mezi českými řekami jedinečná. Je posledním štěrkonosným tokem, který zatím nespoutala žádná přehrada.

„Funkce řeky je založená na volném splavování sedimentů. Přehrada štěrky zachytí a ony pak budou chybět pod ní. Když řeku, která má nějakou kinetickou energii, zbavíme sedimentů, stává se z ní takzvaná hladová voda,“ vysvětlil Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Ta má velkou energetickou sílu k tomu, aby něco unášela, ale nemá co, proto se začíná zahlubovat. To znamená ještě větší propad zásob podzemní vody, což se projeví třeba tím, že lidem zmizí voda ze studní,“ dodal. Ani v případě sucha navíc podle něj nebude přehrada znamenat žádnou spásu.

„Protože teď málo prší a je obecně málo vody, má Bečva – stejně jako další řeky v Česku – nízké průtoky. Situaci ale nevyřeší přehrady, to bychom jich museli postavit asi dvě stě. Je potřeba začít spíš na horních tocích. Důslednou prací v povodích se snažit zadržet v krajině co nejvíc vody,“ míní Rulík.

Protipovodňová ochrana na Bečvě má dnes už pět variant

Pokud jde o protipovodňovou funkci vodního díla, i on patří k zastáncům alternativní varianty suchého bočního poldru. Voda, která by při vysokých průtocích tekla korytem, by podle něj mohla vybřežit a zaplavit ohrázované zemědělské a zčásti lesní pozemky.

„Voda v poldru by vsakovala pomalu a dotovala tak zásoby podzemní vody. Zabránili bychom tomu, aby protekla Hranicemi, Lipníkem či Přerovem, a Bečva by přitom zůstala Bečvou, nebudeme jí bránit v unášení sedimentů,“ řekl.

O tom, že obce a města u Bečvy bude potřeba chránit před záplavami velkou stavbou, se mluví už padesát let. Od katastrofální povodně v roce 1997 se toto klíčové opatření také plánuje – dnes má už pět variant.

Která z nich bude nakonec na Bečvě stát, bude nyní rozhodovat vláda. Podle původních plánů by stavba měla začít v roce 2022. V případě přehrady se náklady odhadují na dvě miliardy.