Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otrokovice kritizují znění žaloby VaK Zlín. Chtějí se nás zbavit, tvrdí

  9:48
Otrokovice kritizují žalobu Vodovodů a kanalizací Zlín, kterou se u soudu domáhají navrácení vodáren z rukou Moravské vodárenské, jež je součástí koncernu Veolia. Podle otrokovické radnice vyznívá formulace žaloby přesně opačně.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Může to být verdikt, který definitivně vyřeší spory o zlínské vodárny. Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín loni u Okresního soudu v Olomouci zažalovaly Moravskou vodárenskou, jež je součástí koncernu Veolia, aby se vyjasnilo, zda provozuje vodárny oprávněně (viz též VaK chce vysoudit zpět zlínské vodárny. Máme pochybnosti, říkají kritici).

Znění žaloby se ale nelíbí otrokovické radnici. Vadí jí, že v návrhu rozsudku, který je součástí žaloby, VaK soudu doporučuje, aby práva koncernu uznal, nikoliv obráceně.

Konkrétně je tam uvedeno, aby soud rozhodl, že „existuje platný právní vztah“ (mezi VaK a Moravskou vodárenskou – pozn. red.) a že VaK „není oprávněn provozovat vodárenskou infrastrukturu“.

Města Otrokovice a Fryšták přitom podaly už dříve žaloby ke zlínskému okresnímu soudu, v němž naopak požadují, aby bylo řečeno, že jsou smlouvy neplatné.

„VaK Zlín svou žalobu směřuje opačně, než činí akcionáři Otrokovice a Fryšták,“ uvedl otrokovický starosta Jaroslav Budek.

Upozornil i na to, že vedení vodáren ke zlínskému soudu poslalo dopis, v němž navrhuje, aby olomoucká žaloba byla překážkou k pokračování zlínského soudního řízení.

„Nemůžeme se tedy ubránit dojmu, že hlavním účelem žaloby v Olomouci je zbavit se řízení za účasti měst-akcionářů (Otrokovic a Fryštáku), která podala žalobu. A oni se pak můžou dohodnut mezi sebou, klidně i na mimosoudním vyrovnání,“ nastínil Budek.

Šéf VaKu: Není významné, zda je formulace kladná či záporná

Moravská vodárenská provozuje vodárny od roku 2004. Vrchní soud v Olomouci ale před dvěma lety rozhodl, že valná hromada VaK, na níž se schvaloval prodej části podniku koncernu (na což pak navazovala smlouva o jeho provozování), byla neplatná (viz též Soud rozsekl spor o vodu ve Zlíně. Chybovala radnice, banka a Veolia).

To by měly zohledňovat všechny další soudy, jež budou v případu rozhodovat.

Předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík odmítá, že žaloba byla formulována tak, aby podnik zůstal koncernu.

„Pokud jde o žalobní návrh VaK u olomouckého soudu, není příliš významné, zda je formulován kladně (provozní vztah existuje), nebo záporně (provozní vztah neexistuje), neboť jeden výrok zároveň odpovídá na druhou variantu. Důležité je, aby soudy měly k dispozici rozhodné argumenty k posouzení a na jejich základě autoritativně rozhodly,“ reagoval Březík.

Transparency International: Může jít o zdržovací taktiku

MF DNES oslovila organizaci Transparency International, aby posoudila, zda je znění žaloby sepsáno obvyklým způsobem, či ne.

„Žaloba je napsána standardně. Soud musí posoudit skutkový stav, vzít v potaz předchozí rozsudky. Na tom, jak je to formulováno, zas tolik nezáleží,“ uvedl Petr Leyer z právního oddělení Transparency International.

„Může to být ale i zdržovací taktika, že se budou odvolávat na to, že učinili tento krok (vedení VaK) a soud bude trvat dva tři roky, klidně i pět let,“ doplnil Leyer.

Podle něho jsou smlouvy neplatné a vodárny by se měly vrátit do rukou měst a obcí, jak tomu bylo před rokem 2004. Vychází přitom z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci.

VaK už Moravskou vodárenskou dříve vyzval, ať podnik vrátí. Ta to však s odkazem na to, že smlouvy považuje za platné, odmítla udělat.

„Snahu vedení společnosti VaK Zlín respektujeme a chápeme, že si chce být co nejdříve jista tím, kdo má, a kdo naopak nemá na provoz vodárenství v regionu právo. Způsob, jakým VaK Zlín svou otázku před soudem formuloval, nám ale nepřísluší hodnotit,“ sdělil k žalobě VaK ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.

Autor: