Moravská vodárenská je součástí koncernu Veolia. V Olomouci si nechají zpracovat analýzu možností, mezi nimiž je i kapitálový vstup města do dceřiné firmy koncernu.
„Kapitálový vstup je jeden z modelů. Je otázka, jaké zjednodušení by znamenalo, pokud by do Moravské vodárenské vstoupilo město nebo VHS (Vodohospodářská společnost Olomouc, vlastněná městy a obcemi, obdoba Vodovodů a kanalizací Zlín – pozn. red.). Naším cílem je přechod infrastruktury pod samosprávy, aby byla ve veřejných rukou,“ vysvětlil olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Analýza by měla posoudit všechny varianty, pak se budeme rozhodovat,“ doplnil.
Moravská vodárenská má v Olomouci smlouvu do roku 2030, ve Zlíně až do roku 2034.
„Kdybychom vstupovali kapitálově, tak si musíme uvědomit, že jdeme do firmy, která provozuje sítě i ve Zlíně a v Prostějově. Možná by se musela rozdělit na jiné, menší podniky,“ uvažuje Žbánek.
Kapitálový vstup nevylučují ani ve Zlíně, byť jde zatím jen o teoretické úvahy.
„Může to být jedna z možností,“ sdělil zlínský primátor Jiří Korec. „Nedokážu teď říct, jestli by bylo lepší vstoupit do Moravské vodárenské, nebo případně založit novou společnost,“ doplnil.
Bude o kapitálový vstup radnic stát Moravská vodárenská?
Ke vstupům do Veolie se odhodlává stále víc měst v Česku i v zahraničí. Akcie koncernu koupila před pár lety Plzeň, Praha nedávno získala 49 procent Pražských vodovodů a kanalizací, jež patří Veolii.
„Veolia umožňuje kapitálový vstup z dividend nebo nájemného,“ naznačil Žbánek.
Města tak získají dohled nad vodárnami, z jejichž provozu má v tomto případě Moravská vodárenská slušné peníze. Především na ní by však bylo, jestli by o kapitálový vstup měst a obcí stála.
„Zkušenosti z poslední doby ukazují, že města a obce mají zájem o prohloubení spolupráce. Právě majetkový vstup do našich společností je jednou z možných cest. Vždy je ale nutné, aby se jednalo o řešení výhodné pro obě strany, a především pro zákazníky,“ reagoval ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.
Podle starosty Želechovic Michala Špendlíka by vstup do firmy měl smysl jen tehdy, pokud by samosprávy získaly majoritní podíl.
„Menšinový podíl nic nevyřeší. Byla by to jenom zástěrka, která by legalizovala to, co se stalo,“ zmínil Špendlík. „Záleželo by také na ceně. Zlín by ale neměl svůj díl kupovat, spíše vyřešit s koncernem v majetkovém vypořádání,“ doplnil.
„Tam, kde byly protiprávní kroky, není třeba nic kupovat. Tam je třeba podnik vrátit,“ myslí si Radek Novotný z firmy Compas Capital Consult, která je akcionářem zlínských vodáren.
Primátor Olomouce: Není vhodné smlouvu vypovědět
Ve Zlíně je situace ve srovnání s Olomoucí jiná. Soud totiž rozhodl, že valná hromada, na níž se schvaloval prodej části zlínských vodáren, byla neplatná.
Soudy řeší také další valné hromady i platnost dvou klíčových smluv.
„Jsem přesvědčený, že pokud by došlo k ukončení soudních sporů, tak by Moravská vodárenská byla ochotna při splnění nějakých podmínek přistoupit ke zkrácení nájmu. Každá strana by udělala ústupek,“ řekl před časem náměstek zlínského primátora Pavel Brada.
„Právní analýzy nám říkají, že není vhodné smlouvu vypovědět. Byla by to teď střelba od pasu. Museli bychom společnosti dorovnávat ztrátu, kterou by utrpěla předčasným ukončením smlouvy,“ podotkl Žbánek.
On i Korec připustili, že by obě města mohla při řešení potíží ve vodárenství postupovat společně, případně pak ještě s Prostějovem.
„Je to určitě jeden z budoucích kroků,“ uvedl Žbánek.
„Nebráním se spolupráci s Olomoucí, ale žádná jednání neproběhla,“ dodal Korec.
