Severočeši jsou na špici v okresním stěhování, migrují z města do města

  7:12
Mezi jednotlivými městy v severočeských okresech panuje čilé stěhování. Mezi lety 2005 a 2017 se lidé nejvíce přesunovali v rámci Chomutovska. Velmi silný byl také proud mezi Litvínovem a Mostem v obou směrech. Časté byly i obousměrné přesuny mezi Teplicemi a Krupkou či Trmicemi a Ústím nad Labem.

Časté byly i obousměrné přesuny obyvatel mezi Teplicemi (na snímku sídliště Šanov II) a Krupkou. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Vlk se před pěti lety rozhodl, že se osamostatní od rodičů. Pro svůj nový život si vybral jiné město, byť hodně blízké dosavadnímu bydlišti. Z Mostu, kde s rodiči do té doby žil, se tehdy přesunul do sousedního Litvínova. 

„Sem mě to vždycky táhlo víc. Mám tu babičku, chodil jsem na zdejší gymnázium a našel jsem si zde i více kamarádů,“ líčí mladý muž, proč zvolil druhé největší město mosteckého okresu.

V uplynulých letech se přestěhovaly stejným směrem více než dva tisíce lidí. Ukazuje to čerstvě zveřejněná publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vnitřní migraci v letech 2005 až 2017.

Ústecký kraj dominuje v kategorii nejpočetnějších meziobecních proudů stěhování v rámci stejného okresu, do níž tedy spadá právě i Ondřej Vlk.

„Intenzita meziobecního stěhování v rámci okresů zde dosahovala nejvyšších hodnot. Z dvanácti proudů s více než 1 500 případy stěhování ve zkoumaném období jich bylo deset na území Ústeckého kraje,“ přiblížil Roman Kurkin z ČSÚ.

Třeba uvnitř okresu Teplice se podle jeho slov v daném období přestěhovalo každoročně v průměru dvacet obyvatel z tisíce, v případě okresu Chomutov to bylo osmnáct obyvatel.

Specifická struktura regionu

Právě v chomutovském regionu statistici zaznamenali vůbec nejsilnější meziobecní proud v rámci stejného okresu v celé České republice. „Za celé období evidujeme 4 709 případů stěhování z Jirkova do Chomutova a 4 531 opačným směrem,“ poznamenal Kurkin.

Velmi silná vnitřní migrace zasáhla oboustranně také Litvínov a Most, Teplice a Krupku, Teplice a Dubí a dále Trmice a Ústí nad Labem.

„Je to dané specifickou strukturou kdysi silně průmyslového, a proto vysoce urbanizovaného kraje. Z tohoto důvodu některé obce či města de facto tvoří jedno sídlo. Jsou rozděleny jen administrativní hranicí obce. Například Most a Litvínov jsou zase velmi blízko a propojeny MHD,“ podotkl geograf z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Vladan Hruška. 

„Silné migrační proudy pak mohou být dány opuštěním míst, kam se přistěhovali sociálně vyloučení, přičemž lidé chtějí zůstat ve svém prostředí. Dalším faktorem také může být proces suburbanizace, kdy se lidé stěhují do venkovských sídel, které jsou však městskými částmi jiných měst,“ dodal Hruška.

Fotogalerie

„Záleží pochopitelně na osobních prioritách každého. Někdo chce větší město, někdo menší. Jedním z důvodů, proč se lidé stěhují k nám, mohou být třeba o něco levnější stavební parcely. A přitom jsou pořád velice blízko Teplicím,“ popsal místostarosta Krupky Rostislav Kadlec.

Vedle Ústeckého vyniká v tomto ohledu i Moravskoslezský kraj, proto se jako další faktor nabízí i migrace samotných sociálně slabých.

Nejvyšší byla v Ústeckém kraji intenzita vnitrokrajského stěhování. „Za období 2005 až 2017 se každý rok v průměru uvnitř Ústeckého kraje přestěhovalo jednadvacet z tisíce obyvatel,“ uvedl Kurkin.

Z celkového pohledu migrace byl Ústecký kraj dost ztrátový. Ve sledovaném období přišel bezmála o dvacet tisíc lidí (68 474 se přistěhovalo, 88 337 se vystěhovalo). Hůře byl na tom jen Moravskoslezský kraj. 

Protože jsou tato čísla výrazně ovlivněná velikostí krajů, vypočítali statistici saldo stěhování na tisíc obyvatel. V tomto ohledu byl Ústecký kraj třetí nejztrátovější.

Praha táhne

Čísla potvrzují silnou migraci mezi Ústeckým krajem a Prahou a Středočeským krajem. Nejedná se však jen o jednostranně silný proud. Například do Prahy se odstěhovalo skoro 28 tisíc lidí, opačným směrem přes 16 tisíc.

I sem zapadá další osud Ondřeje Vlka. Po půl roce v Litvínově se totiž musel přestěhovat za prací do Prahy. Strávil tam ale jen rok. Další nabídka ho zlákala zpět do Litvínova, kde nyní žije se svou přítelkyní. Po velkoměstě se mu nestýská. 

„Litvínov je hezké město. Rozhodně to není jen chemička a nuda. Máme tu hezkou přírodu a podle mého i dostatek společenskoobčanské vybavenosti. Zároveň mi vyhovuje místní rodinné prostředí a klid,“ sdělil Vlk.

Zatím u něj vše nasvědčuje tomu, že Ústecký kraj ani Litvínov neopustí. „Jsem tady spokojený. Mám tu hory a v případě potřeby kousek do Německa i Prahy. Ale stěhovat bych se ještě jednou přece jen chtěl. Z bytu do rodinného domku,“ předestřel své plány Vlk.