Na severu Čech se pohybuje pět vlčích rodin, láká je dostatek potravy

  8:04
Vyhubení vlků v Krušných horách se podle dobových záznamů datuje do 18. století. Poslední šelma na území severozápadních Čech prý byla ulovena v Doupovských horách kolem roku 1825. Teď se zde vyskytují znovu, do Ústeckého kraje nyní zasahuje pět vlčích teritorií – čtyři smečky a jeden pár.

„Jedna smečka se pohybuje v Krušných horách, tři smečky zasahují jen nepatrně na české území v oblasti Šluknovského výběžku a Děčínska, jeden pár jsme zachytili v Lužických horách,“ konkretizuje Miroslav Kutal, akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

„Minimálně jedna smečka se na jaře rozmnožila, jak jsme zjistili v loňském létě. Přesný počet vlčat zatím nevíme, ale vlkům se rodí většinou dva až osm mláďat, výjimečně i více,“ prozradil Kutal.

Zprávy přítomnosti vlků se v posledních několika letech tu a tam objevily. Nyní jsou však k dispozici přesná čísla. Vyplývají z monitoringu, který proběhl v letech 2017 a 2018. Dobrovolníci i profesionálové při něm sledovali stopy, trus. Pomáhaly jim také záběry z rozmístěných fotopastí.

Celkem se na území České republiky nacházelo šestnáct teritorií. Do Čech šelmy nejčastěji přicházejí z Německa či západního Polska. Na Moravu se šíří ze slovenských a polských Karpat.

Pokud nebude docházet k masivnímu pytlačení, pak bude vlků přibývat, a to jak příchody ze zahraničí, tak rozmnožováním a následným šířením vlků narozených na našem území.

„Trend, který v Česku v posledních letech pozorujeme, kopíruje to, co vidíme v dalších evropských zemích. Dnes se vlci vyskytují v každém větším státě na evropské pevnině včetně zemí jako Dánsko, Nizozemsko nebo Belgie,“ uvedl Kutal.

Vlk je jedním z nejpřizpůsobivějších savců. „Krušné hory jsou pro něj určitě ideálním prostředím, i vzhledem k dostatku potravy, zejména přemnoženým jelenům,“ poznamenal Kutal.

Vlci se nespokojí jen s lesní zvěří

Přítomnost vlků však vzbuzuje obavy u chovatelů hospodářských zvířat. Někdy oprávněně. Například chovateli z Chřibské na Děčínsku před několika měsíci vlci zabili devět jehňat. Na konci loňského roku roztrhali dvě ovce z osmihlavého stáda chovaného ve Filipově rovněž na Děčínsku.

Pokud chtějí farmáři získat od státu odškodnění, musejí splnit několik kroků. Uhynulá zvířata a otisky stop šelem by měli vyfotografovat a přivolat veterináře.

Škodu pak mají nahlásit do 48 hodin na příslušném orgánu ochrany přírody, jehož pracovníci na místě provedou šetření. Následně je nutné zaslat do deseti dnů žádost o náhradu škody krajskému úřadu.

Chovatelé by kvůli nároku na přiznání škody měli mít zvířata v dobře zajištěném výběhu.

„Existují tabulky, podle kterých se škoda proplácí. V částce se odráží, zda šlo o chovné zvíře, plemenného berana a podobně. Za takové zvíře dostane farmář víc než drobný chovatel, který si ovce chová jen kvůli tomu, aby si pro sebe vyrobil sýr,“ sdělil místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz Tomáš Klíma.

Za zabitou ovci mohou chovatelé získat až devět tisíc korun

Za vlkem zabitou ovci mohou získat až devět tisíc korun, za plemenného berana až deset tisíc. Za jehně pak až tři a půl tisíce. Stát už farmářům v kraji vyplatil desítky tisíc. Situace ohledně soužití se vzrůstajícím počtem těchto šelem se má řešit i na půdě Poslanecké sněmovny.

Ochránci přírody však nepovažují působení vlka v přírodě za dramatické.

„Například v roce 2017 tvořilo celkové množství vlky zabitých ovcí v okrese Děčín jen 0,1 procenta z celkového množství chovaných ovcí. V potravě vlka dominují divoce žijící kopytníci,“ zmínil Kutal.

„Mnohem vyšší jsou škody, které přemnožení jeleni nebo divoká prasata působí v lesích a polních plodinách. Troufám si tvrdit, že škody, které vlk způsobí na hospodářských zvířatech, jsou kompenzovány menšími škodami na lesích a polích, které díky predaci vlka na jelenech a prasatech nevzniknou,“ nastínil Kutal.

V březnu hodlají odborníci několik vlků uspat a nasadit jim telemetrické obojky, které přenášejí přesná data o poloze sledovaného zvířete. „Tento výzkum přinese nové poznatky, jak vlk využívá naši kulturní krajinu či jak často loví kořist,“ dodal Kutal.

Na podzim zachytila fotopast u Máchova jezera celou vlčí rodinku: