„Ze Šumavy v současné době registrujeme jen jednu společnou žádost tří chovatelů. Zájem je malý, zdá se, že většina zatím věří, že se jim něco podobného nemůže stát a vlci se budou jejich stádům vyhýbat. Ale očekáváme, že časem bude žádostí o podporu přibývat,“ říká mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.

10 fotografií

Pro první rychlou pomoc přitom agentura zapůjčuje chovatelům například elektrické ohradníky zcela zdarma.

O další podporu mohou potom žádat, kromě různých typů ohradníků stát přispívá i na pořízení vycvičeného psa vhodného pasteveckého plemene a chovatelé mohou žádat také o podporu na péči o psy.

Chovatelé ale zatím o možnosti podpory zřejmě nevědí, anebo spoléhají na to, že se jim vlci vyhnou.

Do 10 let by mohli být trvalou součástí krajiny, věří ochránkyně

„Jednoho jsme tady u nás viděli, bylo to nad ránem, jindy se zatím naštěstí neukázali a škody nám zatím žádné nezpůsobili. Plánujeme posílit zabezpečení a zatím přemýšlíme, jakou zvolit strategii. Některá opatření už jsme provedli kvůli rysům několik let zpátky, třeba jsme začali ovce na noc zavírat do stáje, což pomáhá asi i proti vlkům,“ popisuje chovatelka ovcí z centrální Šumavy, která si nepřála být jmenována.

Vlci na Šumavě Poslední původní vlk na Šumavě byl zastřelen v prosinci 1874 poblíž Lipky u Vimperka. V minulém století byli pozorováni jednotliví procházející vlci. V roce 2015 zachytila fotopast jednoho vlka u Loučovic u Lipna, další snímky byly pořízeny o rok později. V roce 2016 byl poprvé potvrzen pohyb vlčího páru, v srpnu loňského roku pak fotopast potvrdila i výskyt mláďat. Vlčí smečka se na Šumavě vytvořila po 150 letech. * Loni v červenci chovatelé zaznamenali první velký útok na šumavská stáda ovcí - na Knížecích Pláních jich zabili 19. Letos v zimě vlci začali lovit i v přezimovacích obůrkách pro jelení zvěř. Poslední tři útoky na stáda ovcí hlásí chovatelé z okolí Srní, kde vlci zabili celkem 18 ovcí a jehňat.

Vlky chrání přísně naše i evropská legislativa. I díky tomu se vlci šíří Evropou a jejich počty se zvyšují nejen u nás, ale i ve všech sousedních státech.

„Vlků přibývá, a tak je přirozené, že se znovu stávají i součástí naší přírody. Za současných podmínek je to vlastně nevyhnutelný proces. Jsou to chytrá a velmi přizpůsobivá zvířata a do deseti let by mohli být trvalou součástí naší krajiny,“ míní Tereza Mináriková ze společnosti Alka Wildlife.

Podle ní je škoda, že zemědělci, kteří u nás nemají většinou žádnou praktickou zkušenost s velkými šelmami, situaci podceňují. Problémy pak mohou eskalovat tak jako nedávno na Broumovsku, kde požadovali povolení odstřelu vlků.

„Dotace mají i své nevýhody, je s nimi spojena velká byrokracie a proplácejí se po dlouhé době. Proto je lepší, když se chovatelé připraví, i když si třeba zatím myslí, že jim nic nehrozí,“ míní Mináriková.

O osvětu mezi zemědělci, kteří na Šumavě hospodaří, se snaží i Správa NP Šumava. 

„Jedná se hlavně o poradní servis s prevenci. Na 31. května máme třeba připravený další seminář pro chovatele, kde se dozvědí něco o aktuálním dění a novinkách ve snahách o minimalizaci škod a jejich náhradách,“ říká mluvčí Jan Dvořák s tím, že správa parku nakoupila třeba ochranné sítě, které za drobný poplatek může zájemcům zapůjčit.

„Jisté ale je, že žádné zabezpečení nemůže fungovat na sto procent. Proto se snažíme s chovateli především co nejvíce komunikovat. A jsme rádi, že k návratu vlka na Šumavu přistupují racionálně, i když třeba už mají nějakou nepěknou zkušenost,“ dodává Dvořák.