„Že se tu vlci pohybují, jsme věděli. Ale tohle svědčí o naprosté ztrátě plachosti. Je to překvapivé,“ říká starosta Vrchovan a zároveň myslivecký hospodář Jaroslav Křupala. Vlka prý spatřili i lidé v jeho honitbě.

„Když mluvím se Slováky z Nízkých Tater, kde žije nepočetně víc vlků než u nás, vždycky se strašně diví, že my je tu stále vídáme. Oni třeba deset let žádného vlka nezahlédnou, jak jsou tam plaší. Tohle mě zaráží,“ zamýšlí se starosta.

Myslivecký hospodář z Dubé Petr Slaba má k neobvykle nízké plachosti vlků své vysvětlení.

„Je to samozřejmé, jsou to velmi chytrá zvířata a chtějí přežít. Takže zapomeňte, že budou plaší tak, jak by měli být. Prostě si na nás zvyknou stejně, jako si zvykla ostatní zvěř. Musí totiž žít ve zcela jiných podmínkách, než žijí tam, kam bytostně patří, tedy v horách či kanadské divočině. Ano, tam jsou třeba a fungují jako regulátory stavů slabých a nemocných, protože si nemůžou dovolit plýtvat energií v tvrdých přírodních podmínkách. Tady ale opravdu ne,“ zdůrazňuje Slaba.

Kraj dal za zabitou zvěř 156 tisíc korun

Vrchovany jsou jen kousek od přírodní rezervace Břehyně – Pecopala, kde se vlci objevili poprvé po sto letech v roce 2014. Patrně tam přišli z Lužice, kde se jim daří. V Podbezdězí se aktuálně může pohybovat nejméně 11 vlků, kolik jich napočítali v roce 2017, kdy zde fotopast zachytila čtyři vlčata. Přírodovědci tehdy spekulovali, že zde mohou operovat klidně dvě vlčí smečky, zvířata totiž vyfotili třeba v Mukařově, 17 kilometrů od působiště původní smečky.

Od roku 2014 také musel Liberecký kraj vyplatit chovatelům náhradu 156 tisíc korun za stržené ovce. Za zabitou zvěř, která podle zákona náleží státu, však nikdo myslivcům náhradu nedá, přestože za nájem honitby platí třeba i statisíce ročně.

„Za jelení revír může dát nájemce klidně tři čtvrtě milionu ročně. Pokud odtud zvířata vystrašená vlky zmizí, nedostane žádnou kompenzaci. V tomto je naše legislativa dost pozadu,“ posteskl si Jaroslav Křupala.