Nálada v Bernarticích je na bodu mrazu. Vlci se v obci s tisícovkou obyvatel, kterou obklopují Vraní hory, stali skutečnou hrozbou.

Naposledy se připomněli před dvěma týdny, kdy v oplocené oboře vybili deset daňků. Pokud se něco nezmění, na zdejších loukách se možná za chvíli žádná zvířata pást nebudou.

Podle oficiálních záznamů úřadů vlci od začátku letošního roku v Bernarticích zabili 18 ovcí a 10 daňků, další tři ovce strhli v nedalekých Radvanicích. První kontakty se šelmami se objevily před dvěma lety. Myslivci nainstalovali fotopasti, které přítomnost vlků potvrdily.

„Přišla za mnou chovatelka ovcí z Bečkova, jestli bych mohl zastřelit vlka. Vysvětloval jsem jí, že to nemůžu udělat. Díky fotopasti jsme tu a tam nějakého zaznamenali, ale nebylo to nic dramatického,“ vypráví místostarosta Bernartic a myslivec Jiří Kučera, který v oboře u svého domu tři roky chová daňky.

„Za nějaký čas za mnou opět přišla a řekla, že už je pozdě. Vlka našla ležet uprostřed ohrady s ovcemi. Když na něj šla s vidlemi, vstal, popadl jehně, přeskočil plot a utekl,“ popisuje první útok predátora ve Vraních horách.

Podobných incidentů začalo přibývat. Za domem v osadě Bečkov na úplném okraji Bernartic, kde žije Marcel Saglena a stará se o bratrancovo hospodářství, se ještě před dvěma lety prohánělo téměř třicetičlenné stádo ovcí. Dnes pod vrcholky Vraních hor nežije žádná. Všechny do jedné zabili vlci. Při první „návštěvě“ oplocené obory zardousili jen dvě ovce.

„Pak byl skoro dva roky klid. Znovu přišli vloni před Vánocemi a pobili deset kusů,“ říká hospodář. Při prvním setkání s predátorem ho překvapilo jeho vzezření. „Nejdřív jsem si ani neuvědomil, že je to vlk. Překvapilo mě, jak je vysoký. Na první pohled vypadal spíš jak srna.“

Před měsícem se smečka vrátila a dokonala dílo zkázy. Zlikvidovala zbytek stáda. Snědli jedinou ovci, ostatní pouze zakousli a nechali na louce v tratolišti krve.

Chovatelé uvažují, že další úsilí kolem ovcí nemá smysl

„Ráno jsem vyšel z domu a první, co jsem viděl, byla pokousaná a zkrvavená ovce. Šel jsem na pastvinu, kde se na zemi válely další rozkousané ovce. Mrzí mě to o to víc, že všechny byly březí a přišli jsme tak i o jehňata. Kupovat další zvířata a krmit vlky asi nemá smysl,“ naznačuje Marcel Saglena, že s chovem hospodářských zvířat je nejspíš konec.

12 fotografií

Opakovaně šelmy přišly mezi stádo kamerunských ovcí, které nedaleko odsud devět let chová Vanda Musilová. V letošním roce přišla o šest kusů, k poslednímu útoku došlo v dubnu.

„Některé ovce potrhali, z jiných zbyla jen kůže, kostra a roztahaná střeva. Jedna ovce měla dokonce oddělenou hlavu,“ popisuje Vanda Musilová spoušť, kterou po sobě vlci v téměř tříhektarové oplocené oboře zanechali.

Chovatelce zbylo 14 ovcí a neskrývá obavy z budoucnosti. „Je to pro mě devět let života. Stálo to hodně peněz a úsilí vybudovat salaš a celé to oplotit. Některá mláďata i odchovávám, krmím je z lahve a pak se stane tohle. Pro vlka není problém se podhrabat ani přeskočit plot, vůbec si neumím představit, že bych podbetonovávala všechny sloupky, a to nemluvím o tom, kolik by to stálo,“ říká žena.

Daňci byli ostře střežení, vlci se k nim podhrabali

Vlci jako by ztráceli ostych a začali útočit i na druhé straně Bernartic, kde je mnohem hustší zástavba.

Před dvěma týdny se podhrabali do čtyřapůlhektarové obory manželů Kučerových a zadávili polovinu z devatenáctičlenného stáda daňků včetně březí samice, kterou vyvrhli a vytáhli z ní dvě nenarozená mláďata. Nezabránil jim ani dvoumetrový plot u země vyztužený pevnými kari sítěmi.

Chovatelé nemají jinou možnost než oplocení doplnit elektrickým ohradníkem, zaplatí za to desítky tisíc korun. „Nezbývá nám nic jiného,“ shodují se Kučerovi.

Z osmi registrovaných hospodářství v Bernarticích má podle místostarosty zkušenost s vlkem víc než polovina. Počet zvířecích obětí je podle všeho ještě vyšší, než oficiálně uvádějí úřady.

„Lidé, kteří nemají registrované hospodářství a chovají třeba tři čtyři ovce, zabití nehlásí, protože za to nedostanou žádnou náhradu. Nálada mezi chovateli je špatná, všichni se bojí, že vlk zase přijde,“ poznamenává Jiří Kučera.

Vlka viděli u fotbalového hřiště, před vlčicí zastavil autobus

Chráněné šelmy se staly už běžnou součástí života obyvatel Bernartic. Nová svědectví o jejich přítomnosti se objevují téměř každý den.

„Na louce v Bečkově jsem viděla smečku sedmi vlků, kteří šli směrem do vesnice. Dvakrát po sobě byl vlk spatřený ve dne u fotbalového hřiště. Mám zprávy, že minulý týden musel autobus zastavit, protože přes silnici přecházela vlčice s mládětem. Podobných zpráv je čím dál tím víc. Vlci jsou tady všude,“ vyjmenovává Dana Kučerová, která se stejně jako manžel věnuje myslivosti.

Vlka za bílého dne potkala také Vanda Musilová. Přišel až k jejímu domu a neprojevoval žádné známky přirozené plachosti

 „O půl třetí odpoledne přišel k pergole, kde hrála televize. Nepřišlo mi, že je příliš plachý,“ poznamenává. Místní to vede k myšlence, že v lesích nad obcí nežijí čistokrevní vlci.

Psi jsou pro mě zatím nebezpečnější, všímá si jeden z obyvatel

Čerstvou zkušenost má Tomáš Buroň. Jsou to tři týdny, co si šel jako obvykle po traverzu Vraních hor zaběhat, když najednou slyšel nezvyklý hluk a potom několik minut přihlížel, jak třicet metrů před ním vlk morduje srnu.

„Z křoví se ozývaly divné zvuky, znělo to jako naříkání. Srnka potom vyšla asi pět až sedm metrů před les na louku, vlk k ní pomalu lehkým tempem doklusal, chytil ji za krk a zlikvidoval. Pak už mrtvou srnu zatáhl zpátky do lesa,“ popisuje.

Poprvé vlka potkal vloni, když se jel do Vraních hor projet na kole. Jakmile ho šelma zaregistrovala, okamžitě utekla do houští. Do lesů v okolí Bernartic chodí běhat až třikrát týdně a přiznává, že má obavy.

„Není mi to příjemné, bojím se. Je to velká šelma, když ji vidíte na vlastní oči, vzbuzuje respekt. Na druhou stranu se utěšuju tím, že vlci tady prokazatelně žijí už rok a půl a po Vraních horách se kromě mě pohybují desítky až stovky lidí. Kdyby vlci chtěli zaútočit na člověka, tak už to udělali. Ale je to šelma a nedá se nic vyloučit. Své děti bych samotné do lesa nepustil,“ tvrdí Buroň.

Zároveň však přiznává, že víc negativních zkušeností než s vlky má s volně puštěnými psy. „Už jsem musel třikrát použít pepřový sprej, abych agresivního psa zpacifikoval. V tuhle chvíli jsou pro mě zatím nebezpečnější psi.“

Hospodáři a myslivci se shodují, že situace s vlky dospěla tak daleko, že jediným řešením je jejich regulace. Zemědělci i myslivci už kvůli tomu sepsali petici, pětice farmářů z Broumovska se také soudí se státem o možné odstřely. Ty stávající legislativa zatím neumožňuje.

Poslední nájezd vlků na skupinu daňků v Bernarticích vyprovokoval k aktivitě hradecké hejmanství. Navrhne změnu zákona o odškodném pro chovatele za škody způsobené chráněnými šelmami a dravci, aby se finanční náhrady vztahovaly i na daňky, jeleny či muflony ve farmových a zájmových chovech.

Manželé Kučerovi podle současné podoby zákona nemají na žádnou kompenzaci nárok.

Vlci zakousli začátkem června polovinu dančího stáda v Bernarticích: