Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlci ve výběhu v Srní i umírají. Samec Greg si dominanci tvrdě hájí

  17:18
Za tři roky existence přišel výběh v Srní na Šumavě o pět vlků. Jde o selhání, nebo jen komplikaci při chovu velkých šelem v zajetí? V současné době je ve výběhu devět zvířat, Správa Národního parku Šumava má povolení na chov celkem patnácti vlků. Jejich počet chce regulovat.

Jdeme po vyvýšené lávce a kolem nás mezi stromy probleskuje už skoro jarní slunce.

Když potkáme někoho, kdo se právě vrací z výběhu, ptáme se, jestli vlky neviděl. Všichni ale jen kroutí hlavou. Bedlivě prozkoumávám skaliska nad námi ve výběhu v Srní. A najednou ji vidím: siluetu hlavy vlka, která nás nehybně celou dobu pozoruje.

„Myslím, že je támhle,“ šeptnu k vedoucímu vlčího výběhu Jiřímu Kecovi. Ten chvíli pátrá směrem, jaký jsem mu naznačil, ujistí mě, že se nemýlím - a za chvíli už k našemu místu proudí i další turisté.

„Včera vlci dostali potravu, navíc tohle je část dne, kdy pravidelně nejsou aktivní,“ vysvětluje bývalý ředitel Správy NP Šumava.

Fotogalerie

Dění ve výběhu má Jiří Kec na starost už od jeho otevření. Za tu dobu život vlků poznal ze všech stran. Není nic výjimečného, že některá zvířata přijdou o život.

A právě na tuto skutečnost minulý týden upozornil na svém facebookovém profilu starosta Modravy Antonín Schubert. Připomněl, že celkem pětkrát už ve výběhu zaznamenali úmrtí vlka.

Informaci zveřejnil nedlouho poté, co Správa NP Šumava musela řešit problém jelena Standy v Návštěvnickém centru na Kvildě. Jelen totiž napadl a zranil jednoho z návštěvníků.

Po různých peripetiích, kdy správa uvažovala i o utracení vůdčího jelena z výběhu, proti čemuž se ovšem ostře vymezila veřejnost, zajistil ministr životního prostředí Richard Brabec převoz jelena do lánské obory. Uskutečnit se má do několika měsíců.

Počty uhynulých vlků

Vlčinec na Srní funguje od roku 2015, jeho výstavba začala o dva roky dříve. K alfa páru dovezenému hned na začátku roku 2015 přibyla v květnu čtyři vlčata, o rok později se narodilo vlčat pět.

„Dvě z těchto vlčat uhynula, byla už hned po narození velmi slabá a zřejmě se nevypořádala s prochladnutím. V roce 2017 pak byl nalezen uhynulý vlk narozený v roce 2015. Vlka a vlčici ze stejného vrhu jsme museli po zraněních a konzultacích s veterináři utratit,“ říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Loni se pak narodila další čtyři vlčata, takže v současné době je v Srní devět vlků. Posledního vlka narozeného ve výběhu v roce 2015 se podařilo umístit do chovatelského zařízení v Polsku.

„Každá hra na divočinu, pokud nemá parametry skutečné divočiny, dopadá tragicky. A projekt návštěvnických center je vydáván za projekt divočiny. Samec Greg, zabíjející svoje potomky, se chová přirozeně v nepřirozeném prostředí. Jde o projekt, který má mouchy, které pak obletují mrtvoly vlků! A to je chyba,“ napsal na svůj profil starosta Schubert.

Lidé mohou v návštěvnickém centru v Srní na Šumavě pozorovat ve výběhu vlky.

Správa NP Šumava se ale hájí. „Návštěvnické centrum si nechce hrát na divočinu. Je to jeden z projektů takzvaného Zooprogramu, který byl zahájen už v roce 2008 za ředitele Františka Krejčího. Jeho součástí jsou třeba rybí líheň nebo sovinec v Borových Ladech, vyhlídková místa k pozorování jelenů a podobně,“ vysvětluje Dvořák.

Výběh připomíná přirozené prostředí šelem

Vlčí výběh v Srní je mezi všemi výběhy s vlky v Česku výjimečným prostředím, které tvoří starý smrkový les s jedlemi a skalnatým terénem. Ten připomíná přirozené životní prostředí vlků.

„Od začátku ale pracujeme s tím, že vlky chováme. Mají veterinární dohled, vše podléhá přísným pravidlům stejně jako třeba v zoologických zahradách,“ říká mluvčí.

Díky přirozenému prostředí se ve výběhu vlci chovají podobně jako v divoké přírodě. Jediné, čím se liší, je jeho oplocení a také fakt, že si vlci neshánějí potravu.

Na kamerách se už podařilo zachytit klasické zvyky vlků, sestřihy z nich se používají i při komentovaných prohlídkách. Jsou na nich vidět způsoby, jakými se smečka stará o mláďata, jak si alfa pár sjednává respekt, chování při dělení kořisti a podařilo se natočit i páření hlavní dvojice.

Jiří Kec je vedoucím návštěvnického centra v Srní na Šumavě.

Jiří Kec je vedoucím návštěvnického centra v Srní na Šumavě.

Časté jsou potyčky, především mezi členy smečky s podobným postavením. Ty přibývají vždy s dospíváním mláďat, která se snaží v hierarchii postoupit na vyšší úroveň. A zřejmě byly i příčinou zranění tří vlků.

V přírodě by totiž dospívající vlci smečku většinou opustili a hledali by si vlastní teritoria. Ve výběhu se musí neustále obnovovat hierarchie. A samec Greg si své postavení zatím hlídá tvrdě.

„I my bychom v ideálním případě chtěli, aby naše odchovy mířily někam jinam. S vlky je to ale složité. A byla by škoda přijít o vlčata, a tím ochudit lidi o to, aby mohli vidět život smečky. Jsme na něj výběhově zařízeni, ale musíme prostě počítat s tím, že soužití starších zvířat je problematické,“ vysvětluje Kec.

Zvíře lze i utratit

Ve výběhu může být až 15 vlků, v koncepci zařízení ale je, že pokud jejich počet přesáhne deset, přistoupí chovatelé k omezením.

„Je několik možností, jak se smečkou naložit. Jedním z nich je podání časově omezené antikoncepce samicím a nejkrajnějším řešením kastrace. U chovů v zajetí je po posouzení veterinářem možné přistoupit i k utracení zvířete, aby bylo zabráněno jeho dalšímu týrání,“ popisuje mluvčí Dvořák.

Lidé, kteří se chovem vlků zabývají, ale tvrdí, že bránit v početí vlkům v zajetí formou antikoncepce či kastrace může způsobit další problémy. A stejně nezamezí potyčkám mezi vlky, které k jejich životu neodmyslitelně patří. Jen většinou nevedou k smrtelným zraněním. Menší zoologické zahrady se tak snaží množení vlků předcházet třeba chovem starších zvířat.

Odborníci také potvrzují, že právě vlci patří ke zvířatům, jejichž chov je v zoologických zahradách dobře zvládnutý. Jenže stejně jako lidé, i vlci jsou osobnostmi, které mají sklony k určitému chování a občas chovatele překvapí.

„Proto se ke konkrétní situaci na Srní určitě nemohou vyjadřovat. I když jsem tamní výběh neviděl, troufnu si říct, že minimálně svou rozlohou a prostředím, ve kterém je vytvořen, bude patřit k nejlepším výběhům pro vlky vůbec,“ říká zástupce ředitele Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou Roman Kössl.