Vlci si vybírají v ohradách lepší kusy, Hradecký kraj vyplatí víc peněz

  17:06
Zřejmě přes dva miliony korun vyplatí letos Královéhradecký kraj farmářům z Broumovska a okolí za škody způsobené vlky. V porovnání s loňskem vzrůstá částka náhrad čtyřnásobně. Počet útoků vlků výrazně nestoupl, farmáři však přišli o cennější kusy zvířat. Od státu by chtěli náhrady i za nepřímé škody.

Beran ležel u plotu mrtvý, vlci se na něm neživili (17. 10. 2019). | foto: Tomáš Havrlant

Královéhradecký kraj letos zatím vyřídil 27 žádostí a vyplatil chovatelům ovcí, koz a skotu přes 1,85 milionu korun. Dalších deset žádostí ještě leží před úředníky, a to za dalších 320 tisíc.

„Je zřejmé, že letos vyplatíme více než dva miliony korun. Nejvíce hlášených událostí máme v oblastech Broumovska a Trutnovska,“ informoval krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).

Loni přitom dosáhly kompenzace od kraje 522 tisíc korun a v roce 2017 jen 45 tisíc korun.

Vlci zaútočili v polovině října například ve Vernéřovicích na Broumovsku na pastvině nedaleko od domů. Majitel tam zavírá ovce na noc do vysoké ohrady a před odchodem do práce je vypustil na pastvu chráněnou elektrickými ohradníky.

Psy měl zavřené na dvoře za plotem. Jenže mezi šestou a sedmou hodinou ranní se mezi ohradníky dostali vlci.

Fotogalerie

„Sousedovy mrtvé ovce jsem viděl, když jsem o něco později vyháněl na pastvu své stádo. Dvě ovce ještě žily, ale musel jsem je utratit, jedna měla otevřené břicho a prokousnutá žebra, druhá prokousnutý krk a nemohla dýchat,“ popsal chovatel Tomáš Havrlant, jakou spoušť nalezl ráno na sousedově pozemku.

Spolu s dalšími farmáři se soudí se státem o možnou regulaci vlků.

„Velký černý beran měl prokousnuté hrdlo, ale jinak žádné stopy po tom, že by se ho vlci snažili konzumovat. Koza byla zadávená, měla otevřené břicho, vnitřnosti byly roztahané po okolí. Podle známek zápasu ji trhali vlci zaživa, byla to vůdkyně stáda,“ řekl Tomáš Havrlant. Další dvě ovce pokousané na krku snad přežijí.

Stržených zvířat nepřibývá. Farma v Šonově má výrazné ztráty

Podle odborníků přitom počet vlčích útoků v regionu výrazně nestoupl. Za nárůst škod však může to, že si vlci vybírají cennější zvířata než dříve. Například úřad v Trutnově loni evidoval 35 zabitých či utracených ovcí a jedno tele, letos zatím 28 ovcí, jedno tele a jedenáct daňků.

„Neregistrujeme, že by se nějak výrazně zvýšil počet škodních událostí. Zůstává to přibližně stejné. Vyplácejí se ale reálnější částky a v letošním roce došlo k vyplacení škody na ovcích, které byly zrovna dojené, tam částky rostou. Letos evidujeme i větší počet stržených telat, kde je sazba také o něco vyšší. To jsou hlavní položky, které náhrady letos navýšily,“ vysvětlil zoolog ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Petr Kafka.

Nejvíce peněz z náhrad inkasovala ovčí farma v Šonově na Broumovsku. Ta letos přišla při několika útocích vlků o téměř padesát dojných ovcí. Některé vlci zardousili, jiné musela farma utratit. Kraj chovatelům vyplatil 800 tisíc korun. Podle majitele Vladimíra Menčíka jsou škody až několikanásobně vyšší.

„Kvůli útoku jsme další ovce nedostali včas na dojírnu a objevil se u nich zánět vemene. Sice jsme necelé tři desítky ovcí vyléčili, ale už nebudou mít mléko. To vám nikdo nezaplatí. Další náklady máme se zaměstnanci, kteří mají méně práce, ale propustit je nemůžeme, protože je budeme v budoucnu zase potřebovat. Přišli jsme asi o dvě třetiny produkce. Navíc musíme počítat i smluvní pokuty za nedodané mléko, které jsme měli nasmlouvané,“ upozornil Menčík. Jen náklady na nové ovce z Francie farmu vyšly na více než 1,3 milionu korun.

Peníze se vyplácejí podle svazového ceníku

Hodnotu zvířat stanovuje ceník sestavený Svazem chovatelů ovcí a koz. Náhrady za různé typy zvířat se výrazně odlišují. Zatímco za běžné ovce, kozy či neplemenné berany mohou farmáři podle hmotnosti získat maximálně 6 tisíc korun, za plemenného berana nebo kozla dostanou 15 tisíc a za ovci s mléčnou produkcí 19 680 korun.

Nejméně získají za méně než jednoletá jehňata a kůzlata, za která stát vyplácí náhradu 150 korun za kilogram nebo 3 500 korun za kus.

Ani více než dva miliony korun nemusí být v kraji konečný účet za letošní útoky vlků. Chovatelé mohou žádosti o odškodnění podávat průběžně. Některé tak úřad vyřídí až v příštím roce.

„Pro podání žádosti na krajský úřad je zapotřebí mít zprávu veterináře a rovněž potvrzení od místně příslušného orgánu na ochranu přírody a krajiny,“ upozornil Jiří Klemt z tiskového oddělení Královéhradeckého kraje.

Chovatelé daňků na podporu nedosáhnou

Chovatelé mají nyní nárok na náhrady za škody způsobené vlkem jen na ovce, kozy a telata do 10 měsíců věku. To se však nelíbí farmářům, kteří chovají spárkatou zvěř, ale i myslivcům.

Třeba v Machově na Náchodsku vlci za poslední rok zardousili asi polovinu stáda divokých muflonů. Na náhradu škody však myslivci nárok nemají. Na změnu zákona apeluje i Královéhradecký kraj.

„Probíhá o tom diskuze v rámci připravovaného plánu péče o vlka. Návrh počítá s tím, že by mělo dojít ke změně zákona, podle kterého se vyplácejí škody způsobené zvláště chráněnými druhy. Podle tohoto zákona není v současné sobě možné, aby se vyplácela farmová zvířata, protože tam nejsou vyjmenovaná. My vnímáme, že je to škoda, která by měla být majiteli nahrazena,“ souhlasí Kafka.

Farmáři si přejí odškodnění i za nepřímé škody v podnikání

Novela zákona je zatím na začátku a musí projít kompletním legislativním procesem. To může trvat i několik let.

„Měla by rozšířit předmět náhrad škod na další hospodářská zvířata a farmové chovy, zjednodušit a zrychlit proces náhrady škod a umožnit hradit náhrady nepřímých nákladů související se škodami. Mezi nimi zejména náklady na kafilerii, odborné posudky či veterinární péči za poraněná zvířata,“ uvedla Karolína Menclová, ředitelka kanceláře Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.

Zemědělci i ochranáři prosazují také úpravu státní zemědělské politiky, která by měla zavést podporu preventivních opatření před útoky vlků. Jednou z navrhovaných variant je, že by chovatelé v předem definovaných ohrožených oblastech mohli dostávat zvýšenou státní podporu, aby mohli do ochrany chovů investovat.

„Nyní mohou žádat o dotace z operačního programu Životní prostředí. Je to však administrativně náročné a menším chovatelům se nevyplatí vynakládat takové úsilí, pokud mají jen malé stádo. Zvažují se proto i další varianty jako plošná podpora v oblastech, kde se vlci vyskytují. Mohlo by jít třeba o navýšení dotace, které nyní zemědělci získávají, aby se do nich zahrnuly zhoršené podmínky, které mají. Nemuseli by žádat, ale podporu by získali automaticky,“ přiblížil jednání Kafka.

Vlci vyplenili v červnu daňčí oboru v Bernarticích:


Autoři: ,