Světoznámé stádo vzácných muflonů decimují vlci. Hrozí mu zánik

  15:06
Unikátnímu stádu divokých muflonů z Machova na Broumovsku, které sklízí uznání po celém světě, hrozí vyhynutí. Za poslední rok vlci zardousili polovinu zvířat. Nyní se myslivci obávají, že nijak neregulovaní vlci zlikvidují i zbytek geneticky nejsilnější světové populace muflonů.

Muflon stržený vlky v okolí Machova na Broumovsku. | foto: archiv MS Bor Machov

Stádo volně žijících muflonů z okolí Machova na Broumovsku je známé po celém světě. Nikde jinde nežijí mufloni s tak velkými rohy, proto sem jezdí lovit i lidé ze zahraničí a trofejím z Machova patří i čelní místa v českých i světových loveckých řebříčcích (více čtěte v článku Mufloni z Náchodska jsou nejlepší na planetě. Nosí totiž obří rohy). 

Teď se ale zdejší myslivci, kteří o muflony pečují, obávají nejhoršího. Jen za poslední rok zmizela polovina stáda. Zvířata likvidují vlci, kteří se usadili v Broumovských stěnách.

„Naše oblast zahrnuje tři honitby. Populaci muflonů jsme tu drželi na 50 až 70 kusech bez přírůstků. Teď jich tam je mezi 30 a 40, a to je za jeden rok,“ upozorňuje hospodář mysliveckého sdružení Bor Machov Jiří Scholz.

První vlci se na Broumovsko po staletích vrátili na podzim 2015, od té doby vyvedli několikrát mladé a smečka se loni v zimě rozšířila i na Machovsko. Největší škody vlci napáchali v létě.

„Většinou si vezmou tak tři čtyři kila masa nebo vnitřností a zbytek tam nechají. Jsou to takové periody. Když v létě začali nosit maso mladým, nalézali jsme těla každý třetí den. Na jaře většinou berou mláďata, která ani nenajdeme, odnesou je celá,“ popisuje Scholz.

Nyní se myslivci obávají, že stádo muflonů z Broumovska vymizí úplně. Ukazují na to zkušenosti z okolních států, kam se vlci v minulosti vrátili.

„Oni je všechny sloví, to půjde do nuly,“ varuje předseda spolku Petr Zima.

Fotogalerie

Za pravdu mu dávají i ochranáři. Mufloni totiž v Česku nepatří k původním druhům. Dostali se sem v minulých stoletích, nejprve do obor, poté i do volné přírody. Na přítomnost vlka tak nejsou geneticky vybaveni.

„Je těžké to dopředu předvídat, ale je možné, že dojde k celému slovení té mufloní populace. Případně bude zredukovaná na několik kusů, které se třeba přesunou tam, kde vlci nebudou tak často. Tento druh žil dlouhodobě bez přítomnosti takto velkého predátora, takže nemá vzorce chování, které by ho před vlkem ochránily. Mufloni jsou proto z lesní zvěře nejzranitelnější,“ vysvětluje zoolog CHKO Broumovsko Petr Kafka.

Také on odkazuje na zkušenosti z Německa, kde mufloni patřili k prvním druhům, který z přírody zmizel. Další zvířata se podle zkušeností během několika měsíců či let dokázala návratu predátora přizpůsobit.

„Druhy, které jsou dlouhodobě zvyklé na přítomnost vlka, rysa či medvěda,  jsou schopné se nějak bránit, vyvarovat se situaci, aby se potkaly s šelmou. Je to dáno geneticky. I když se vlk dostane po dlouhé době do nějakého území, kde (dříve) byl, ti co přežijí se velice rychle adaptují a upraví své chování, aby mohli přežít. Kdežto u muflona toto nepozorujeme,“ pokračuje Kafka.

Zvířata nemohou chránit

Myslivci z Machova pečují o muflony přes 20 let. Dělají to ve svém volném čase. Zvěř dokrmují stejně jako třeba jeleny či srnce. Mufloni žijí ve volné přírodě, a tak je nemohou ochránit uzavřením do ohrad nebo pořízením ovčáckých psů.

„Musíme se postavit proti teorii, že (vlci) loví jen slabé a nemocné kusy. Roztrhali muflonky ve vysokém stádiu březosti i nejsilnější muflony. Dnes se často hovoří o přemnožených prasatech, ale my jsme za celý rok nenašli žádné prase stržené vlkem,“ říká Petr Zima.

Za mrtvá zvířata však myslivci na rozdíl od farmářů nedostanou žádnou náhradu. Přitom do nich investují nemalé částky na přikrmování a péči a tisíce hodin práce zdarma. Vše financují z poplatků za lov. Veškeré utržené peníze putují zpět do zvířat.

„Sice se o zvěř starají, ale vlastně není jejich. Z hlediska zákona je majetkem státu. Z toho vyplývá, že nemají nárok na nějaké odškodnění,“ vysvětluje Petr Kafka.

V oblasti se ročně loví jen tolik muflonů, kolik činí přirozený přírůstek, tedy kolem dvaceti kusů. Stržená zvěř nemá podle myslivců žádnou cenu. Maso putuje k likvidaci a trofeje mají hodnotu jen pro toho, kdo zvěř skolil.

„Co se týče trofejí, které by se mohly získat lovem těch stržených muflonů, jen tam jsou ztráty v milionech korun,“ vypočítává ztráty předseda spolku, který upozorňuje, že hodnota je jen imaginární.

„Když máte něco, co máte jako jediní na světě, je to chlouba české myslivosti. Tento chov muflonů proslavil českou myslivost na celém světě. Žádná jiná zvěř v Čechách nedosahuje takových trofejí jako mufloni,“ říká Zima.

Myslivci se tak připojují k farmářům, kteří dlouhodobě volají po regulaci populace vlka obecného. Ti loni náhrady za usmrcená zvířata označili za nedostatečné a žádali povolení odstřelu vlků (více v článku Peníze za roztrhané ovce nestačí. Farmáři z Broumovska chtějí vlky vybít). 

Myslivci jsou však mírnější, nechtějí vlka zcela vymýtit, jen požadují nastavení přísnějších pravidel. „Naším cílem není vlka vyvražďovat. Chceme, aby někdo řekl, jestli je cennější jediná geneticky silná populace muflona na světě, nebo pár vlků, kteří se dnes vyskytují v každém státě okolo. Vadí nám, že nikdo nechce odpovědět, co dál,“ dodává Petr Zima.