Žadatelé peníze mohou využít třeba na revitalizaci Krušných hor, regeneraci a využití brownfieldů, rozvoj dopravní infrastruktury a uspět mohou i vysoké školy. Pro ně je připravena suma 2,2 miliardy korun.

„Podařilo se už například připravit program demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách a na revitalizaci Krušných hor. Jen na jejich obnovu bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji přiděleno 195 milionů korun,“ sdělila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

V Ústeckém kraji se už podařilo realizovat projekty za 83 milionů, v Moravskoslezském kraji zatím za 34 a v Karlovarském za 13 milionů. 

„U dalších ještě probíhá hodnocení projektů a některé výzvy jsou stále otevřené pro předkládání dalších,“ podotkla mluvčí.

Ne každý je hned úspěšný

Výsledky ukazují, že ale zdaleka ne všechna větší města v kraji jsou v žádání o dotace úspěšná. Vůbec žádné dotace například ještě nečerpaly Louny, a zda se to změní, závisí podle mluvčí radnice Renáty Čapkové na tom, jaké další výzvy budou vypsané. 

Žádný projekt neposlal zatím ani Rumburk, v plánu ale má prosadit do Restartu rekonstrukci a přístavbu Lužické nemocnice za 350 milionů korun, rozšíření průmyslové zóny za 35 milionů a také západní silniční obchvat města zhruba za 150 milionů korun. 

„Jde o stavby nadregionálního významu, které mají pomoci celému Šluknovskému výběžku a také zabránit odchodu obyvatel z něj. Zatím však do programu nebyla závazně zařazena žádná z těchto akcí,“ konstatoval místostarosta Jiří Pimpara.

Ústí nad Labem sice získalo 2 miliony korun na zpracování studie proveditelnosti U Smart Zone, která mapuje možnosti vytvoření zóny pro testování autonomních vozidel, chtělo ovšem řadu jiných a mnohem důležitějších projektů a tam neuspělo. 

Kromě napojení Bukova na dálnici D8, likvidace brownfieldů nebo tramvajové trati z Ústí přes průmyslové zóny do Teplic stojí také o posouzení vlivu provozů Spolchemie na rozvojové možnosti města.

„Snažili jsme se prosadit mnohem více projektů, které by pomohly řešit závažné problémy města, bohužel zatím neúspěšně. Ale nevzdáváme to, budeme o jejich zařazení do programu usilovat dál,“ řekla primátorka Věra Nechybová.

Některá města už uspěla

Další města v regionu jsou úspěšnější. Mostu se podařilo získat 2,3 milionu na demolici vybydleného bloku 31 a chce dotaci na demolice v sociálně vyloučených lokalitách využít znovu. 

„Připravujeme projekt na demolici bloku 3 v Chanově a chceme využít i program na podporu modernizace výuky a obnovu zázemí škol,“ říká mluvčí města Alena Sedláčková. 

Jedním z klíčových projektů je pro Most i modernizace centra Repre, tu ale do Restartu zařadit nelze, neboť nemá krajský dopad, jen místní.

Už na podzim by díky Restartu měla začít oprava budovy A chátrajícího a nevyužitého pivovaru v centru Litoměřic. Příští rok na podzim má být hotovo.

„Očekáváme vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tímto projektem bychom rádi nastartovali oživení celého areálu bývalého pivovaru. Předpokládané celkové náklady jsou 21,9 milionu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jsme požádali o 11,4 milionu, zbytek by v případě úspěchu zaplatilo město,“ uvedl primátor Ladislav Chlupáč.

Litoměřice chtějí žádat i o dotaci na regeneraci jednoho z objektů bývalých kasáren pod Radobýlem za 22,4 milionu a příští rok na opravu budovy B pivovaru. Výhledově se chtějí zaměřit na regeneraci celých kasáren pod Radobýlem i kasáren Dukelských hrdinů, kde by měl sídlit výzkum geotermální energie.

„Cílem je zabránit dalšímu chátrání areálů, podpořit obchod a podnikání, vytvořit podmínky pro nová pracovní místa a zvýšit kvalitu životního prostředí. Problematika brownfieldů je pro město klíčová a díky Restartu máme konečně na jejich regeneraci peníze. Čekáme ještě na vyhlášení programu umožňujícího regenerovat tyto objekty i pro nepodnikatelské využití,“ sdělil Chlupáč.

Dostane se i na další obory

Úspěch či neúspěch projektu závisí podle ministerstva pro místní rozvoj na aktivitě žadatelů i na kvalitě projektů, přičemž řada z nich ještě čeká na vyhodnocení. V Restartu prý navíc jsou pořád ještě desítky miliard. 

„Postupně budou vyhlašované další výzvy, už na podzim se města a obce dočkají nového programu na řešení brownfieldů k nepodnikatelskému využití, pokračovat bude i program na demolice vybydlených budov,“ přiblížila Vároši.

Ministerstvo průmyslu zase plánuje vypsání výzev také pro podnikatele na podporu technologií a podnikatelských nemovitostí a zhruba 800 milionů postupně rozdělí Technologická agentura ČR mezi výzkumné organizace a podnikatelské subjekty. 

„Velmi intenzivně se také pracuje na programu Resocializace území po těžbě,“ upozorňuje mluvčí.

Ministerstvo pro místní rozvoj se pyšní tím, že zástupci Evropské komise považují vládní program Restart za dobrý příklad restrukturalizace uhelných regionů pro celou Evropu. Má ale i kritiky. 

Třeba senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart míní, že program je jen chiméra, neboť nejde o peníze navíc. Resorty prý jen investice vykazují dvakrát, jednou v rozpočtu a podruhé v projektu Restart. 

„Mělo by jít o skutečné rychlé peníze, zatím se sice hází desítkami miliard, ale nikde nic,“ napsal Linhart.

Třiaosmdesát milionů korun je souhrn dotací na projekty, které už se povedlo zrealizovat v regionu.