Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda chce zmrazit platy politiků

  9:40
Senátory i poslance čeká v příštích měsících nepříjemná debata, které by se jistě nejraději vyhnuli. Jednat se totiž bude o jejich příjmy. Zákonodárci se zatím mohli spoléhat na to, že i příští rok jejich základní platy a náhrady znovu poskočí z dnešních 115 300 až 129 400 korun hrubého měsíčně o další tisíce, opak je ale pravdou.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) připravilo novelu tzv. platového zákona, kterou chce od začátku příštího roku zmrazit platy ústavních činitelů na letošní úroveň. Zdůvodnění je prosté - příjmy politiků se v posledních letech utrhly a předčily růst ostatních skupin závisejících na státním rozpočtu.

V letošním roce činí základní plat poslance a senátora 75 900 korun hrubého měsíčně a náhrady od 39 400 do 53 500 korun hrubého měsíčně. Jeho výše závisí na bydlišti poslance nebo senátora. Platí ale, že základní plat pobírá jen zhruba čtvrtina zákonodárců, protože většina z nich zastává nejrůznější funkce s příplatkem. Zmrazení se ale dotkne třeba i prezidenta republiky, jehož plat činí 252 800 korun a náhrady 235 200 korun hrubého měsíčně.

Pro zákonodárce je přitom pravidelné propírání vlastních příjmů delikátní záležitostí, kterou nechtějí dráždit veřejnost. Navenek hovoří o nedůstojných dohadech.

Například podle šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury je tento návrh tradičním povolebním populistickým evergreenem. Podle jeho slov by byl k debatě, kdyby se týkal všech ústavních činitelů, jejichž platy se stanoví podle tohoto zákona, tedy u soudcům státních zástupců a dalších činitelů. Dodal, že vláda, která je bez důvěry, by měla spíše pracovat na získání většiny, ne se snažit dělat populistické návrhy.

I předseda klubu KSČM Pavel Kováčik se domnívá, že pokud se má zákon měnit, měl by se týkat všech skupin, které jsou na něj vázány.

Zmrazení platů politiků není nic nového, jejich první zmrazení nastalo po povodních v roce 2002 za Špidlovy vlády a opakovalo se i později. Doplatili na to i soudci a státní zástupci. Návrat svých platů si ale do původní výše vysoudili u svých kolegů s argumentem zajistit justici nezávislost.

Politici spoléhali na to, že poslední změnou platového zákona z roku 2014 mají vystaráno a jejich příjmy porostou anebo budou případně stagnovat automaticky, bez jakéhokoli zásahu a dohadování, a to podle příjmové situace v nepodnikatelské sféře, od které se platy špiček pomocí různých koeficientů odvíjejí.

Pro výpočet platů platí tzv. platová základna, která letos dosahuje 2,5 násobku platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, tedy 70 195 korun. Příští rok by to měl být 2,75 násobek.

Právě 2,75 násobek platil v zákoně od počátku jeho vzniku v 90. letech. Poslední zmrazení na 2,5 násobek přišlo za Nečasovy vlády, prosadil je tehdejší ministr financí Kalousek do roku 2014 spoli se zdaněním desetitisícových náhrad, které mají činitelé na dopravu, stravu a reprezentaci.

Parlament pak schválil, že se základna bude každý rok zvyšovat až do původní výše. Po dočasném zmrazení totiž hrozil skokový nárůst příjmů o 26 procent a politici se obávali, že by to mohlo na voliče působit jako rudý hadr. Proto přišlo každoroční postupné navyšování.

Pro soudce platí trojnásobek platu v nepodnikatelské sféře, státní zástupci pak mají zákonný nárok na 90 procent platu soudců.

Ministerstvo práce svůj návrh zdůvodňuje tím, že uvedená změna by znamenala další disproporční nárůst výše platů představitelů státní moci oproti ostatním skupinám osob odměňovaným z veřejných rozpočtů. Předseda vlády tak uložil ministryni práce a sociálních věcí připravit novelu zákona o platech ústavních činitelů, která by zachovala současnou relaci platové základny k výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, to znamená, aby zůstala i od 1. ledna 2019 jejím 2,5 násobkem.