Průmyslové Ústí obtáčí vinice, zdárně se rozrůstá vinohrad pod Větruší

  9:24
Vinice na svazích pod výletním zámečkem Větruše v Ústí nad Labem se rozrostla o další révu. Vinohrad, který město založilo loni v září, se rozšířil o 31 keřů bílé odrůdy Malverina. Společně s odrůdou Cerason je tak po Větruší už 75 keřů vinné révy.

Svah pod Větruší na historické pohlednici. | foto: archiv usti-aussig.net

Původně bylo na Větruši 44 hlav červeného vína Cerason. Obě odrůdy vybral Cech českých vinařů a zvolil je proto, že se jedná o odolné druhy.

„Cech pomohl vybrat i nejvhodnější místo pro pěstování tak, aby k němu byla snadná cesta kvůli údržbě a zároveň aby bylo vše krásně vidět i zdálky,“ uvedl lékař Pavel Kacerovský, který s nápadem vybudovat městskou vinici přišel.

V Ústí také pořádá příležitostné výstavy vína. Inspiroval se prý krásným prostředím svahu Větruše a obdobnou akcí, která proběhla předloni u zámku v Roudnici nad Labem.

„K vínu mám blízko, a když jsem viděl, že obnovují vinařskou tradici v Roudnici, napadlo mě, že hezké by to bylo i v Ústí. Ve spolupráci s městem jsme pak myšlenku uskutečnili,“ dodal Kacerovský.

Nové hlavy byly pořízené a vysázené díky sponzorům, kteří přispěli po tisícikoruně. Celkem se takových mecenášů sešlo 62 a jednou z těch, kteří se rozhodli na růstu vinice podílet, byla i ústecká primátorka Věra Nechybová.

Vinařskou tradici přerušila revoluce

„Chci tak podpořit tradici pěstování vína v našem městě. Ti, kdo Ústí nad Labem vidí jen jako průmyslové centrum, možná netuší, že se tady víno pěstovalo po několik staletí,“ připomněla Nechybová.

Že je to tak, potvrzují i některé místní názvy jako ulice Na Vinici, Vinařská nebo například ulice Na Sklípku. Víno se tu pěstuje na řadě zahrádek dodnes. „A je jen logické, že jsme se společně ujali tohoto úkolu i na této historické vinici,“ prohlásila primátorka.

Celé Ústecko patřilo k vyhlášeným vinařským oblastem už od středověku. První doložená vinice v Ústí je z roku 1233. Zdejší víno se dokonce dodávalo na stůl panských dvorů v Praze a Drážďanech.

Úpadek přišel zhruba před sto lety s počátky průmyslové revoluce, kdy byly potřeba pracovní síly spíš v nových továrnách než na vinohradu.

Poslední velká vinice ležela pod zříceninou hradu Střekov, roku 1920 ale byla zlikvidovaná a nahrazená ovocným sadem.

„Slavné bylo třeba podskalské víno, jež se pěstovalo pod Mariánskou skálou,“ poznamenal Kacerovský.

Současná vinice pod Větruší slouží především k propagaci krajského města a regionu, má už dokonce registrovanou vlastní značku. První sklizeň a stáčení by měly přijít přibližně za tři roky, až réva doroste.