Vila Fiala je kulturní památkou. Ale Blatná do ní nechce investovat

  14:04
V roce 1906 postavil architekt Karel Fiala pro svého bratra vilu na okraji Blatné. Ta nyní patří městu a stala se kulturní památkou. Ale radnice proti tomu podala žádost o rozklad. Oprava domu a údržba jejích zahrad by prý byla finančně náročná.

Vila na okraji Blatné, která v minulosti sloužila jako výletní restaurace a vyhledávaný turistický cíl, chátrá. | foto: David Peltán, MAFRA

Na jedné straně radost a zadostiučinění, na druhé nesouhlas. Tak vypadá v Blatné na Strakonicku v současné době situace okolo vily Fiala a přilehlých pozemků.

Ty ministerstvo kultury letos vyhlásilo kulturní památkou. Zatímco zastánci opravy celého areálu především ze spolku Navíc mají radost, že se cennému domu dostalo ochrany, město jako majitel takovou zodpovědnost převzít nechce. Zastupitelé jednomyslným hlasováním na konci dubna rozhodli o tom, že na ministerstvo podají žádost o rozklad rozhodnutí.

„Důvodem je finanční náročnost spojená s opravou vily. Město již dnes vlastní řadu nemovitostí v centru města, do kterých plynou nemalé finanční prostředky, a to se jedná o budovy, které plní veřejný účel - například budova základní školy či budova muzea a knihovny,“ vysvětluje starostka města Kateřina Malečková.

Situace ohledně areálu v okolí vily Fiala, kterému se v Blatné říká na Vinici, se vyhrotila před dvěma lety. Tehdy město vilu, kterou vlastní od roku 2004, nabídlo poprvé k prodeji. Už předtím se o její odkoupení na radnici hlásili zájemci, ale vedení města nikdy prodej neodsouhlasilo.

Spolek má plány na využití

Vila, která v minulosti sloužila třeba i jako výletní restaurace a vyhledávaný turistický cíl, chátrala. Byla několik let nezabezpečená a zarůstaly i její zahrady. Proti záměru prodeje se ostře postavil místní spolek Navíc. Ten představil svou vizi využití vily a jejího okolí.

Zahradu na jižní straně Vinice chce spolek využít jako veřejnou růžovou zahradu s rozáriem, čímž by mimo jiné město upozornilo na svou prvorepublikovou historii a připomnělo i světoznámého pěstitele růží Jana Böhma, který v Blatné působil. (o Janu Böhmovi čtěte zde)

Samotnou vilu by spolek rád pomáhal městu udržovat, jeho členové by se chtěli například podílet na shánění grantů a dotací na větší rekonstrukce a starali by se i o kulturní program ve vile a přilehlých zahradách. Jenže všechny nabídky městu zatím zůstávají bez odezvy.

„Je nám to líto. V úvahu by přicházely různé možnosti, jako je pronájem nebo půjčení za různých podmínek. Je nám jasné, že nějaké rekonstrukce by mohlo provádět pouze město jako majitel. Ale víme, že v současné době jsme jediní, kdo má třeba o pronájem zájem. A doufáme, že se do budoucna podaří domluvit,“ říká za spolek Pavla Váňová Černochová s tím, že vyhlášení budovy za památku by jí mělo zajistit náležitou péči ze strany města a také ochranu.

„Zastupitelé tvrdí, že rozklad podávají z finančních důvodů, což je podivné vzhledem k tomu, že radnice hospodaří s přebytkem. Je to tedy vlastně analogická situace jako v Prachaticích s Kralovou vilou. A my doufáme, že na rozdíl od Prachatic nebudou mít naši zastupitelé s rozkladem úspěch,“ doufá Váňová Černochová.

Kralova vila v Prachaticích po úspěšné žádosti o rozklad ze strany města památkou není. Převážil totiž veřejný zájem na vybudování silnice, která by měla ulehčit dopravě ve městě. Tu má v plánu začít do několika let stavět Jihočeský kraj.

Naproti tomu vila Fiala stojí na okraji města a žádnému budování důležité infrastruktury nebrání. Jenže podle starostky má město majetku dost a vila se navíc nachází v nevýhodné lokalitě. Přínosy z její rekonstrukce by podle starostky byly pro obyvatele města menší než náklady.

„Vedle finanční náročnosti zastupitelé řešili možnou využitelnost nemovitosti do budoucna. Vila stojí v okrajové části města v blízkosti zástavby rodinných domů, s problematickým přístupem, bez napojení na inženýrské sítě. Využitelnost, finanční náklady a přínos pro obyvatele města jsou důvody, proč se zastupitelé rozhodli podat žádost o rozklad,“ vysvětluje starostka.

„Vila je významná pro město“

Zahrady s vilou navíc nemají podle odborníků hodnotu jen kulturní. Celý vrchol Vinice totiž slouží jako biocentrum a kontrast lesa se starými zahradami vyhovuje jako vhodné životní prostředí pro mnoho mizejících druhů zpěvných ptáků.

Vilu, kterou nechal v roce 1906 postavit architekt Karel Fiala pro svého bratra, se rozhodli na kulturní památku navrhnout sami pracovníci Národního památkového ústavu. Podle nich je legitimní i to, že se proti vyhlášení budovy památkou město vymezuje.

„Je vlastníkem, který má na tento postup právo. I my si ale stojíme za svým stanoviskem. Vila si určitě zasluhuje památkovou ochranu, je významná pro město i celý region. A kromě toho je to i významná upomínka na uznávaného architekta,“ vysvětluje ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniel Šnejd.