Kaolin se na Vidnavsku těžil zhruba 130 let, práce v lomech ustaly až v 90. letech 20. století. Před časem však lom i bývalou šamotárnu koupila společnost Vidnavský kaolin. Za tou stojí zlínská společnost Basic Capital, která nyní potvrdila, že plánuje těžbu obnovit.

„Chtěli bychom navázat na zdejší velkou tradici těžby a zpracování kaolinu. V současnosti pracujeme na úklidu a revitalizaci prostor bývalé šamotárny, už jsme je zabezpečili proti vniknutí,“ řekl MF DNES Jan Berger z Basic Capital. Kaolinový lom by podle něj propojila železniční vlečka s bývalou šamotárnou.

„Zdejší vlečku bohužel rozkradli zloději kovů, takže bychom sem přepravili rozmontovanou vlečku z Vítkovic a potom ji tady znovu postavili. Tou by se přepravoval materiál,“ přiblížil Berger.

O obnově výroby v šamotárně však firma neuvažuje. „V té bychom chtěli zbudovat úpravnu, kde by se surovina upravovala a zhodnocovala. Potom bychom ji vozili do Polska, kde jsou v oblasti Wroclavi keramičky. Například ve Walbrzychu je velká továrna na výrobu žádaných obkladů. Jenže Poláci kaolin nemají a vozí ho i z Číny,“ popsal Berger.

V bývalém lomu je naopak podle posledních průzkumů ještě asi sedm milionů tun kaolinu, což by vystačilo na těžbu mnoho let.

Vlastník lomu nyní usiluje o získání kladného hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) od ministerstva životního prostředí. Pokud se mu to podaří a dostane všechna povolení, mohla by podle Bergera těžba a zpracování horniny začít do tří let. Zástupce Basic Capital odhaduje, že by v lomu a úpravně vzniklo asi padesát pracovních míst.

Starostové obnovení těžby podporují

Bývalá šamotárna stojí na katastru Velké Kraše. „Je vidět, že v prostoru se už pracuje a firma tam uklízí a dělá pořádek. To je pro obec pozitivní. Pokud se podaří areál oživit, byť jen na zpracování a sklad kaolinu před jeho expedicí dál, bude to jenom dobře,“ sdělil starosta Velké Kraše Zdeněk Zátopek.

Nevytěžený lom se nachází na katastrech Vidnavy a Staré Červené Vody. Obě obce o aktivitách majitelů vědí.

„Myslím, že pro celou oblast by to bylo velké plus. Vznikla by nová pracovní místa, určitě by si polepšili i naši další podnikatelé, protože provoz bude potřebovat i jiné činnosti, které si majitelé budou najímat,“ sdělil starosta Vidnavy Rostislav Kačora.

Zhruba kilometr od lomu, o jehož obnovení zlínští podnikatelé usilují, je jiný bývalý kaolinový lom. Ten je zatopený a nyní je vyhledávaným místem ke koupání s průzračnou vodou.

„Lidé nemusí mít obavy, že o koupání přijdou. Zůstane tak, jako dosud, tedy na koupání,“ ujistil Berger.

Těžba a zpracování kaolinu patří mezi odkazy rodu Latzelů

Těžbu a zpracování kaolinu na Vidnavsku založil Josef Latzel v 60. letech 19. století. Rozvětvený rod Latzelů patřil od 18. století mezi nejvýznamnější podnikatelské rody na Jesenicku.

Vedle zemědělství jeho členové obchodovali s přízí, stáli u zrodu tradice vápenictví ve Vápenné, založili cukrovar v Bernarticích nebo výrobu dřevěných tužek v Písečné a podíleli se i na rozvoji školství, když se zasloužili o založení hospodářské školy v Horních Heřmanicích.

Vidnavský kaolinový lom byl spojený s fabrikou na výrobu šamotových cihel unikátní úzkokolejnou dráhou, kterou se dopravoval kaolin do výroby. Ta se ale nezachovala.

V roce 1939 byli ve Vidnavě internováni váleční zajatci, kteří byli vězněni v tamním bývalém kněžském semináři. V lomu a šamotárně nahradili sudetské Němce, kteří museli do války, a najednou jich zde pracovalo až osm stovek. V době největšího rozkvětu se pak na výrobě šamotu podílelo na tři tisíce lidí a zdejší vyhlášené šamotky se vyvážely do celé Evropy.