Přeplněné věznici navíc chybí i občanští zaměstnanci jako vychovatelé, zdravotní sestra, psycholog nebo praktický lékař.

„Nedostatek zaměstnanců je dlouhodobý problém, který vyvstal před šesti lety, ale poslední dva roky je to extrém. Stav se odvíjí od situace na pracovním trhu, kde je teď minimální nezaměstnanost. Samozřejmě se s tím vypořádáme, ale jen za cenu přesčasů,“ komentuje ředitel věznice Ladislav Blahník.

Zařízení, v němž je celkem 316 tabulkových míst, chybí aktuálně deset dozorců a šest strážných. Scházejí tu také dva vychovatelé, jedna zdravotní sestra, jeden psycholog a lékař.

„Lékařů je málo všude, takže toho najít je opravdový problém. Dnes tu máme dva, ovšem jen na dohodu o pracovní činnosti, jinak vykonávají praxi jinde,“ přibližuje Blahník.

Škodí vězeňské filmy

Důvodů, proč nemůže věznice sehnat nové zaměstnance, je několik. „Vězeňská služba obecně nemá dobré jméno, což je dáno charakterem naší práce. O nás ví především ti, o které se tu staráme, a ti nás pochopitelně moc nechválí. Škodí nám i filmy, kde vystupují dozorci zpravidla vykreslení naprosto nereálně. Nedělá nám to dobrou službu,“ míní ředitel.

Překážkou je i přijímací řízení, kdy uchazeč musí složit psychotesty, fyzické testy a projít zdravotní prohlídkou. Musí mít rovněž maturitu. To řadu uchazečů předem diskvalifikuje.

Za ochotu jít pracovat jako strážný nebo dozorce však věznice nabízí poměrně nadstandardní benefity. Každý, kdo sem přijde pracovat, dostává náborový příspěvek 100 tisíc korun.

Nástupní plat je sice „jen“ 23 700 korun, po odslouženém roce se ale zvedá na 27 tisíc a s každým dalším rokem roste podle tabulek. Čím déle tedy člověk u vězeňské služby vydrží, tím má vyšší plat.

Po 15 letech služby má v případě odchodu do civilu automaticky nárok na výsluhy, které činí 20 až 50 procent měsíčního příjmu. Dozorci a strážní mají také 30 dní placené dovolené, permanentky do sportovišť, mohou využívat ubytovnu vězeňské služby.

„Přispíváme i na stravu a dovolenou. Ročně má každý limit osm tisíc korun, který může vyčerpat třeba na stravu nebo na rekreaci, pokud předloží fakturu,“ zmiňuje zástupkyně ředitele strážské věznice Anna Nováková.

Vězeňská služba také může využívat zotavovny v Praze a v Táboře, kde se dozorci a strážní mohou za velmi zvýhodněné ceny s rodinami rekreovat. Po deseti letech služby mají navíc všichni bez rozdílu nárok na čtrnáct dní rehabilitace ročně.

Čtyři dny v kuse doma

Osmadvacetiletý dozorce Miroslav Josl z České Lípy slouží ve Stráži pod Ralskem čtvrtým rokem. Předtím byl nezaměstnaný a přihlásil se na základě náborové akce, již věznice vyhlásila. Vyhovuje mu především pracovní doba.

„Sloužíme vždy čtyři dny a pak máme čtyři dny volno. Navíc se dá hýbat s časem nástupu, což je příjemné. Být čtyři dny doma je fajn,“ pochvaluje si dozorce.

Vyhovuje mu i strava, kterou ve věznici připravují odsouzení. „Oběd mě vyjde na 32 korun. Na výběr je ze tří jídel. Nedávno jsme měli třeba pečené kuřecí stehno s bramborem, vepřového vrabce se špenátem nebo domácí buchty,“ vyjmenovává Miroslav Josl.

Věznice Stráž pod Ralskem je zařízení s ostrahou, které má oddělení s dozorem, tedy takzvaný typ B a C. Aktuálně je zde 762 vězňů, což je o třicet odsouzených více, než je kapacita věznice.

Zákonná norma však umožňuje v případě naplněnosti snížit parametr čtyř čtverečních metrů na jednoho vězně na tři metry čtvereční. Při takovém přepočtu by se sem ještě 60 vězňů vešlo, věznice však nechce již tak plný stav ještě navyšovat.