Celý příběh začal v létě před třemi lety. Někdejší chartista Jiří Středa pracoval pro vězeňskou službu od roku 2008 jako strážný-řidič při eskortách a kontrolních nebo služebních cestách.
Díky tomu věděl, že si ředitel olomoucké vazební věznice Jiří Ruprecht a jeho zástupce nechávali ze zdrojů vězeňské služby platit profesní školení řidičů.
Podle Středy to bylo neoprávněně, protože školení k výkonu svých funkcí nepotřebovali. To ostatně později potvrdilo i oddělení stížností a kontroly odboru vězeňství na ministerstvu spravedlnosti. Vedení Vazební věznice Olomouc to však odmítlo.
Jiřímu Středovi poté v práci nastaly krušné časy. Vězeňská služba ho nejdřív dočasně převelela na druhý konec republiky do zařízení pro uprchlíky, a později ho z práce úplně vyhodila. Oficiálně proto, že neprošel psychologickým posudkem, který nechal ředitel Ruprecht vypracovat údajně na základě obavy, že by Středa chtěl „vzít spravedlnost do vlastních rukou“ a použít zbraň.
Středa považuje podobná podezření za nehorázná. „Nikdy jsem násilím ani ničím takovým nevyhrožoval,“ brání se.
A za pravdu mu nyní dal i ministr Jan Kněžínek. „Ze služebních hodnocení z let 2012 až 2014 naopak vyplývá, že příslušník byl hodnocen jako pracovitý typ, tiché a klidné povahy, jenž nevyhledává konfliktní situace. Ani služební záznamy a služební hodnocení nevedou k závěru, že by u příslušníka hrozilo užití násilí nebo dokonce užití střelné zbraně,“ píše se v rozhodnutí, které má MF DNES k dispozici.
Klíčové posudky nejdřív zmizely, pak se náhle zase našly
Ministr v něm také poukazuje na to, že Středa vždy tvrdil, že se bude bránit pouze soudní cestou, posudky navíc od počátku označuje za účelové.
„Testy byly zcela nestandardně náročné,“ tvrdí Středa, který i v tomto ohledu našel u Kněžínka zastání.
„Z okolností případu vyplývá, že podání žádosti bylo přinejmenším zčásti motivováno nikoliv obavou o osobnostní způsobilost příslušníka, ale skutečností, že poukazoval na nezákonná jednání, k nimž podle něj docházelo ve Vazební věznici Olomouc,“ stojí v rozhodnutí.
„Skutečnost, že příslušník v souladu s veřejným zájmem oznamoval svá podezření ze spáchání protiprávního jednání, jež nadto byla přinejmenším zčásti důvodná, však není ve smyslu vyhlášky důvodem zakládajícím domněnku, že není osobnostně způsobilý. Naopak, oznamovatel nesmí být v souvislosti s takovým jednáním postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku,“ zdůrazňuje ministr.
Proti negativním posudkům se chtěl Středa bránit již dříve, jenže zjistil, že jeho dřívější pozitivní hodnocení byla údajně skartována. Až poté, co se do věci vložil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán, se posudky našly.
„Správní orgán nejprve informoval, že dřívější psychologické posudky byly skartovány. Poté, co byla tato skartace ministerstvem spravedlnosti označena za rozpornou s právními předpisy, správní orgán změnil stanovisko a přípisem generálního ředitele vězeňské služby vyrozuměl, že původní informace o skartaci byla mylná,“ popsal již dříve Pelikán.
Ministr našel v rozhodnutí řadu chyb a účelovostí
Právě Pelikán Středovu výpověď poprvé zrušil. O tři měsíce později ovšem ředitel Ruprecht Středu vyhodil znovu. Někdejší chartista proto podal námitku na ředitelovu podjatost, které bylo vyhověno, a ve věci ho tak vystřídal tehdejší ředitel pankrácké věznice Pavel Hadrava.
Středa se proti výpovědi odvolal ke Generálnímu ředitelství vězeňské služby, to však po 90 dnech nerozhodlo, a případ tak skončil u ministra. Ten upozornil také na to, že ředitel Hadrava zatížil napadené rozhodnutí vadami řízení, které mohly mít vliv na jeho zákonnost nebo správnost.
Kromě toho, že obsah výpovědi založil čistě na Ruprechtových argumentech, tedy na argumentech podjatého účastníka, pracoval s psychologickými posudky, které nechal vypracovat Ruprecht, a nebral v potaz nový posudek nezávislého soudního znalce, který si zadal Středa.
Vězeňská služba se k rozhodnutí ministra nevyjadřuje. „K záležitostem týkajícím se personální oblasti u jednotlivých zaměstnanců se s ohledem na ochranu osobních údajů nevyjadřujeme, tedy ani v tomto případě,“ odpověděla na otázky MF DNES mluvčí olomoucké vazební věznice Markéta Doleželová.
„Rozhodnutí pana ministra pan ředitel respektuje a budeme se jím jako věznice řídit,“ dodala.
