Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Socialistický mrakodrap v Ostravě zůstává prázdný. Obvod peníze nesehnal

  18:28
Věžový dům v Ostrčilově ulici v Ostravě měl být v 60. letech pádnou odpovědí na imperialistické mrakodrapy. Pokus se ne zcela povedl a nyní se dvacetiposchoďový objekt stal velkým problémem, který úřady už několik let řeší. Zatím marně.

Nově magistrát žádá o zařazení věžáku do dotačního programu Restart zaměřeného na řešení problémů Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Kdy bude město vědět, zda na rekonstrukci věžáku získá peníze, není jasné.

„Úředníci magistrátu nyní připravují přehled podmínek, aby se revitalizace tohoto prostoru dala z tohoto programu financovat,“ uvedla mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská.

Věžák v Ostrčilově ulici v Ostravě v roce 1977.
Věžák na Ostrčilově ulici je po nástavbě vysoké pece v Dolních Vítkovicích a Nové radnici třetí nejvyšší stavbou v Ostravě.
Pokud věžák hrůzy v centru Ostravy zůstane, musí se razantně snížit.

Ostravský věžák na fotografii vlevo z druhé poloviny sedmdesátých let a jeho nynější podoba.

Připomněla, že budova je už dlouhou dobu ve správě centrálního městského obvodu, kterému se však objekt opravit nepodařilo.

Rekonstrukce stejně drahá jako demolice a nová stavba

Starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová vysvětlila, že před pěti lety, kdy obvod o svěření věžáku do své péče magistrát požádal, také chtěl získat dotace na jeho modernizaci.

„Jeho stav se nám už tehdy nelíbil a zvažovali jsme dvě varianty. Snížení o deset pater s rekonstrukcí na bytový dům, nebo demolici a výstavbu nového obytného domu,“ přiblížila starostka. Vhodný dotační program se však nepodařilo najít. Radnice si také zadala zpracování projektu na částečnou demolici. A výsledek starostku nepotěšil.

„Z projektu vyplynulo, že výsledná cena za rekonstrukci věžáku vzhledem k náročnosti stavebních prací a technologického postupu kvůli špatné statice by byla srovnatelná s demolicí domu a výstavbou nového, který by odpovídal současným požadavkům,“ přiblížila Bernfeldová. 

Konzervační režim stojí ročně desetitisíce

Obvod proto budovu zakonzervoval a chodí se tam na pravidelné kontroly. „Objekt je také napojen na centrální pult ochrany a zajištěna je i protipožární signalizace. Roční náklady na konzervační režim vyjdou na padesát až šedesát tisíc korun,“ doplnila mluvčí centrálního obvodu Jana Pondělíčková.

Starostka připouští, že finanční náročnost přesahuje možnosti obvodu, a proto požádali o pomoc město. 

Po otevření domu na konci 60. let se brzy projevily stavební nedostatky: například dovnitř zatékalo a v silném větru se budova nakláněla, což bylo nejvíce nepříjemné v nejvyšších patrech. Postupně dům přestal vyhovovat požárním a dalším bezpečnostním předpisům. Byty proto postupně vystřídaly kanceláře a nakonec úřady rozhodly o uzavření. Přesto by podle odborníků byla demolice pokusu o ostravský mrakodrap ztrátou.

Autor: