„Stavba jedné věže včetně přesunů a sestavení jeřábů trvala zhruba týden. Bylo období relativně velkých bouřek a větrů a my jsme kvůli tomu nabrali menší zpoždění. Teď už máme z hlediska možných rizik nejtěžší část za sebou a montujeme technologii. V říjnu bychom chtěli spustit výrobu,“ řekl Marek Lang, jednatel firmy EEH, která Větrný park Václavice poblíž Kamenného vrchu staví a bude provozovat.
Z původních 16 věží postavili 13
Po montáži technologie čeká firmu získání licence. Provozovatelé doufají, že už v říjnu spustí výrobu. Podle předpokladu by měla ročně do sítě dodat 52 gigawatthodin.
Větrné elektrárny za rok v ČR vyrobí 500 gigawatthodin, václavický větrný park má přidat asi deset procent. Podle původního projektu mělo stát u Hrádku nad Nisou dokonce 16 věží.
Po připomínkách obcí ale došlo k jeho úpravě. Získávání potřebných povolení začalo v létě 2009 a skončilo teprve nedávno. Mezitím ale došlo ke změně majitele firmy. Novým vlastníkem EEH je firma Cergeros.
O budoucím větrném parku hlasovali v místním referendu obyvatelé Václavic a Uhelné. Většina byla pro stavbu.
Ne všichni park vítají
Ani dnes ale větrný park nevítají všichni. „Nadávají na to hlavně lidé, co periferně uvidí ze zahrady točení lopatek. Já sice vrtule nevidím, i tak jsem hlasoval proti. Je to sice fenomén doby a větrných elektráren přibývá, vadí mi ale, jak to v krajině vypadá. A taky mě překvapila konečná výška věží,“ zmínil obyvatel Václavic Vlastimil Hegr.
Stožáry měří 80 metrů, 11 věží bude mít poloměr rotoru 50 metrů, dvě poloměr 46 metrů. Přípravné práce se rozjely teprve loni. „Základy jedné věže jsou šestnáct metrů široké a tři metry hluboké,“ uvedl stavbyvedoucí Jakub Tvrz.
Věže jsou vidět například z obchvatu Hrádku nebo ze silnice z Děčína. „Větrníky sice u nás zčásti vidět jsou, ale nesouhlasné názory jsem zatím nepostřehl. Mně osobně to taky nevadí. Horší jsou solární elektrárny,“ uvedl starosta Bílého Kostela nad Nisou Jiří Formánek.
„Je přirozené, že je větrný park předmětem diskusí. Vzniká tam přeci jen něco nového a nedá se očekávat, že by to proběhlo bez povšimnutí. Žádnou averzi jsme ale nezaznamenali,“ míní Marek Lang.
Životnost elektrárny? Dvacet let
Životnost elektrárny je dvacet let. Podle Langa se pak technologie demontuje. „Navrácení hodnot krajinného rázu je tedy možné do stejné míry jako před vybudováním parku,“ uvedl před časem Marek Lang. Až začnou větrníky vyrábět elektřinu, část peněz poplyne do Václavic i Uhelné, které stavba nejvíc zasáhla.
„Smlouva z roku 2006 stále platí. Po dobu, co bude firma splácet závazky, má město dostávat čistý zisk z výroby jedné věže. Po zaplacení úvěru by pak město mělo být vlastníkem jedné věže. Zvažuje se ale i jiná alternativa. Jednání stále běží,“ nastínil starosta Hrádku Josef Horinka.
