Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Větrnou věž už Hrádek nechce, místo ní dostane miliony z tržby

  6:26
Rok tvrdého vyjednávání a různých představ o vyrovnání. Tak vypadala jednání mezi Hrádkem nad Nisou a firmou EEH, která ve Václavicích provozuje větrný park. Teď přišla dohoda. Věž zůstane v majetku EEH a Hrádek bude dostávat každý rok adekvátní podíl z tržeb za prodanou elektřinu.
Stožáry větrného parku měří 80 metrů, 11 věží bude mít poloměr rotoru 50 metrů,...

Stožáry větrného parku měří 80 metrů, 11 věží bude mít poloměr rotoru 50 metrů, dvě poloměr 46 metrů. Věže jsou vidět například z obchvatu Hrádku nebo ze silnice z Děčína. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Podle původních představ mělo totiž město získat do svého vlastnictví jednu z věží jako kompenzaci za narušení krajinného rázu.

„Rozhodně je to pro nás výhodnější. Kdyby měla jedna z věží přejít na nás, museli bychom žádat o licenci k provozu, založit si svoji firmu, starat se o servis, jednat s ČEZem a hlavně pak řešit, co s věží, až skončí její životnost,“ řekl starosta Josef Horinka.

Hrádek bude mít podíl na tržbách

„Zastupitelstvo se shodlo na tom, že věž by tak pro město mohla být ve výsledku danajským darem. „Věž na nás měla přejít, až EEH splatí úvěr na výstavbu větrných elektráren. Což by bylo až za patnáct let a to nikdo nevíme, jaká tu bude panovat situace na trhu s elektřinou,“ dodal Horinka.

„V nové smlouvě jsme také opustili model, že město bude dostávat podíl na zisku. Zisk je totiž velmi plovoucí údaj, který se dá různě upravovat. Hrádek tak bude mít podíl na tržbách, ty jsou snadno ověřitelné, je to transparentní model, dávají se i do výkazů pro Operátora na trhu s elektřinou,“ zmínil advokát Robert Musil, který Hrádek v této věci zastupuje.

V řeči čísel by tak měl Hrádek dostávat ročně zhruba dva miliony korun, což jsou přibližně dvě procenta z čistého zisku. „Tyto peníze půjdou do Václavic a Uhelné, které jsou větrným parkem nejvíc zasaženy. Jednou z priorit bude výstavba vodovodu,“ zmínil Horinka.

Za velkého větru elektrárny nevyrábějí

Peníze do městské kasy potečou po celou dobu fungování třinácti větrných elektráren. Ty mají životnost dvacet let, v provozu ale mohou být i o deset let déle. Celkem má větrný park vyrobit ročně 53 gigawatthodin, což odpovídá deseti procentům výroby elektřiny z větru v celé ČR.

„Větrný park je v provozu od prosince loňského roku. Zatím jsme mírně nad plánem. Ale větrná energie je oproti energii ze slunce nestálá. Nejvyšší výkony jsou na jaře a na podzim, přes léto jsou velké výkyvy s ohledem na počasí. Rozhodně neplatí, že čím větší vítr, tím pro nás lépe. Za velkého větru elektrárny nevyrábějí, mohlo by je to poškodit,“ řekl jednatel EEH Marek Lang.

Zastupitele města ale nejvíc zajímalo, co se stane, pokud EEH svých třináct větrných stožárů prodá někomu jinému.

„Naše mateřská firma se zavázala, že Hrádek by ani v tomto případě o svůj podíl nepřišel, dál by peníze dostával. Navíc platí zákaz, abychom postoupili smlouvu někomu jinému bez předchozího souhlasu města,“ dodal Lang.

Vypovědět ji pak lze pouze v případě, že EEH vyjedná s Hrádkem jiný způsob náhrady za zásah do krajinného rázu.

Podle Langa se ani nepotvrdily obavy obyvatel Václavic a Uhelné ze zvýšeného hluku z větrných elektráren. Zvukové normy prý stožáry nepřekračují.