Hojně zastoupené byly také trabanty a wartburgy, nechybělo pár sovětských vozidel značky Volha, kterým se přezdívalo carevna.
Typickým houkáním a modrým majákem uprostřed nad čelním sklem se připomněly lady v barvách komunistické veřejné bezpečnosti. Jejich osádky tvořily ženy a muži v původním esenbáckých uniformách.
Desítky nablýskaných vozidel se vydaly i na orientační jízdu po jižním Plzeňsku. Oblaky šedomodrého dýmu s nezaměnitelným „aroma“ za sebou nechávaly bakelitové trabanty, motorky i oba typy velorexů.
Jen pár kilometrů z domova to měl do kempu na břehu přehrady České údolí Plzeňan Jaroslav Bubrle s oktavií z roku 1960.
„Kupoval jsem si ji jako úplně nové auto. Pak s ní jezdil mimo jiné syn. Teď je to veterán, kterému musíte věnovat potřebnou péči. Člověk auto šetří, aby jezdilo co nejdéle. Původně jsem chtěl jet na sraz felicií, ale když včera pršelo, vyjeli jsme s oktavií,“ popisoval pětaosmdesátiletý muž.
Nejmladšími auty, která se v sobotu objevila na čtvrtém srazu historických vozidel vyrobených v letech v letech 1948 až 1989, byly kromě škodováckých favoritů i rumunské oltcity. Objevilo se i několik renaultů různých typů z tehdejší kapitalistické ciziny.
