Opakuje se situace z loňského podzimu, kdy kritici současného modelu fungování Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK) přinesli na radnici návrh podepsaný sedmi tisíci lidí.

Chtěli spolu s komunálními volbami konání referenda, které by situaci mohlo změnit. Vadilo jim, že vodárny provozuje se zisky Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia, zatímco údržba potrubí leží na bedrech podniku samotného, jehož akcionáři jsou samosprávy.

Vedení radnice však tehdy argumentovalo s pomocí ministerstva vnitra, že otázky jsou položené nesprávně. Kritici proto vzali návrh zpátky (viz též Referendum o vodárnách ve Zlíně při komunálních volbách nebude).

Beze změny jediné čárky v textu ho teď podávají znovu a věří, že tentokrát uspějí.

„Vzali jsme návrh zpět, protože jsme věděli, že po volbách nastane nová politická situace. Řada stran a hnutí před volbami slibovala, že chtějí problematiku vodáren řešit. Tak teď můžou dokázat, že nešlo jen o plané sliby,“ uvedl Pavel Sekula, předseda spolku Aliance voda Zlínsku a od podzimu i zlínský zastupitel za SPD Tomia Okamury.

Sekula patří dlouhodobě k nejhlasitějším kritikům vedení radnice i vodáren, protože se podle něho nesnaží současný stav změnit. S městem se ale také pře i soudí kvůli Bytovému družstvu Podlesí, jehož je rovněž předsedou (viz též Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva).

V referendu mají být tři otázky. V první by se mohli lidé vyjádřit k tomu, zda chtějí, aby město Zlín jako největší akcionář uložilo na valné hromadě vodáren jejímu vedení, aby prosazovalo samostatné fungování. Druhá by spočívala v tom, zda má město vyměnit lidi ve vedení VaK. Třetí, zda má město pokračovat ve stávajícím modelu.

Podle ministerstva ale jsou první dvě otázky v rozporu se zákonem o místním referendu a třetí je nevhodně formulovaná. Současně však úřad říká, že to není závazný právní názor.

Návrhem na referendum se zabývala v pondělí na svém jednání i městská rada. Jasné stanovisko k němu ovšem nezaujala. Zástupci města nyní zkontrolují správnost znovu podaného návrhu včetně ověření asi sedmi tisíc dodaných podpisů.

Primátor Jiří Korec z ANO se k návrhu momentálně nechce příliš vyjadřovat. „Zatím je to bezpředmětné. Až úřad řekne, že je všechno v pořádku, tak to budeme řešit,“ konstatoval.

Koaliční Piráti se referendu nebrání

Sekula zmiňuje, že ANO mělo před loňskými komunálními volbami v programu tuto formulaci: Zavazujeme se, že budeme činit všechny kroky vedoucí k vrácení provozování do rukou společnosti VaK Zlín.

„Buď to mysleli vážně, nebo to byl podvod,“ míní Sekula.

„Nebudu skákat podle toho, jak bude pan Sekula pískat,“ reagoval Korec.

Referendu se nebrání Piráti, kteří jsou součástí koalice. Otázky však podle nich musí být právně v pořádku.

„Pokud bude tato podmínka splněna, tak referendum podpoříme, v opačném případě budeme požadovat, aby stávající koalice vypsala vlastní referendum,“ řekl radní Jiří Jaroš.

Primátor i jeho předchůdce a současný náměstek Miroslav Adámek zase říkají, že je třeba počkat na rozhodnutí soudů, které posuzují dvě klíčové smlouvy – o prodeji a pronájmu podniku.

„Moravská vodárenská podnik vydat nechce, nic víc nenaděláme,“ řekl už dříve Adámek.

Kritici současného modelu se naopak opírají o rozhodnutí soudu, který označil za neplatnou valnou hromadu vodáren v roce 2004, kde se rozhodovalo o prodeji části podniku.

„Společnost se za poslední čtyři roky, kdy jsem předsedou představenstva, konsolidovala organizačně, provozně i ekonomicky a výrazně zlepšila své hospodářské výsledky. Proto považuji věc za politickou,“ prohlásil předseda představenstva vodáren Svatopluk Březík. „Zlínské místní referendum, ať již proběhne, nebo ne, není pro VaK Zlín závazné,“ doplnil.

„Komentovat politické dění a dílčí kampaně v regionu nám z naší pozice nepřísluší,“ podotkl ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.

Pokud bude rada a zastupitelstvo s vypsáním referenda souhlasit, bude se hlasování konat na konci května společně s volbami do Evropského parlamentu. Aby bylo platné, musí přijít hlasovat 35 procent voličů, tedy přes dvacet tisíc lidí. Z nich se pak musí většina vyslovit pro.