V Boleváku je hladina o desítky centimetrů níž, než by měla být. Podobné je to u dalších vodních ploch.

Hydrobiolog Jindřich Duras začal přes komisi životního prostředí Rady města Plzně prosazovat myšlenku, která by dosavadní neutěšený vývoj zvrátila. Chystá projekt, který předpokládá nový přístup zástupců města a úřadů k plánování a úpravám staveb zejména na Severním předměstí.

Hlavní příčinu toho, proč je Bolevecká rybniční soustava ohrožená, vidí Jindřich Duras v zastavění velké části povodí Boleveckého potoka. Dešťová voda proto končí v kanalizaci a území vysychá.

„Zhruba pětadvacet procent povodí potoka zabírá zastavěná plocha a ta je striktně odvodněná do kanalizace,“ vysvětluje Duras.

Upozorňuje, že voda chybí i městské zeleni, která pak nemůže klimatizovat své okolí. V komisi pro životní prostředí proto vzniklo doporučení radním zabývat se tímto tématem a činit kroky k řešení situace. A jak by ono řešení mohlo vypadat?

Princip by měl být postavený na tom, že se už dešťová voda nepustí do kanálu. „Konkrétní opatření se musí lišit podle lokality. Primárně je třeba vodu použít přímo na místě. Dnes už se na sídlištích například kácejí stromy, které jsou nemocné, protože dlouhodobě trpí suchem,“ uvádí Duras.

Hydrobiolog doporučuje navádět dešťovou vodu na Severním předměstí Plzně tam, kde to bude možné, směrem k Boleveckému potoku.

„Jako ideální se nabízí brát dešťovou vodu ze střech paneláků. Podle našich odhadů naprší ročně v povodí potoka na střechy víc vody, než je ve Velkém boleveckém rybníku. To je hodně. Přitom je to voda, na kterou si už nikdo nesáhne a skončí v čistírně, což je škoda,“ konstatoval Duras.

V Německu svádějí dešťovou vodu stružkami

Domnívá se tedy, že by bylo vhodné začít jednat s vlastníky domů o možném technickém řešení při využití dešťové vody. Dobré by bylo využívat také dešťovou vodu stékající z chodníků, silnic či parkovišť a přizpůsobit tomu jejich spádování.

Například v Německu nemají problém dešťovou vodu ze zpevněných ploch vést povrchově stružkami. „To tady spoustu lidí nenapadne, protože jsou zvyklí myslet jinak. Jakoby se tu zapomnělo na jednoduchá řešení,“ líčí Duras.

Předpokládá, že kvůli nedostatku vody bude zapotřebí částečně změnit dosavadní uvažování nad potřebami města. Myslí si, že reakce lidí na změnu klimatu je pomalá a narůstá zpoždění, které v tomto ohledu existuje.

Náměstek primátora Pavel Šindelář o projektu Voda pro Bolevák ví. Připouští, že zatím je především na úrovni debaty. „Nejenom Plzeň, ale všechna města se budou muset postavit k řešení problému, že většina vody končí v kanále,“ prohlásil.

Pomohly by i takzvané zelené střechy

Náměstek se domnívá, že nejlepší by bylo začít s legislativou - například, aby budování retenčních nádrží nebo opatření ke vsakování vody do země byly povinné.

V případě Severního předměstí Plzně pokládá úpravy za potřebné, ale počítá s tím, že změny budou postupovat pomalu. Nicméně důsledky neutěšeného stavu jsou podle náměstka jasné.

„Je to vidět například na Seneckém rybníku. Strašně dlouho se už napouští po odbahnění. Na Boleváku se takové odbahnění udělat ani nemůže, protože by se za dvacet let nenapustil,“ sdělil Šindelář.

Za součást opatření ke zlepšení stavu pokládá například budování takzvaných zelených střech. „První velká městská investice tohoto druhu by měla být na 4. základní škole,“ řekl. Budování retenčních nádrží na dešťovou vodu je podle Šindeláře možné u novostaveb.

Primátor Plzně Martin Zrzavecký připustil, že bude zapotřebí, aby se kvůli lepšímu zacházení s vodou změnil dosavadní přístup a způsob práce některých institucí.

„V rámci přípravy strategického plánu města se o tomto tématu hodně mluvilo. Vzešel z toho požadavek na vytvoření plánu zacházení s dešťovými vodami,“ prohlásil Zrzavecký. V rámci přípravy městských staveb se už počítá s vytvářením podmínek pro vsakování vody do země. Příkladem je nově budované parkoviště v Plzni na Doubravce.