„Mám ambici, aby soutěž byla vypsaná do konce volebního období. Může se to ještě zaseknout na nějakých vnějších vlivech, moc si to ale nepřipouštím,“ nastínil náměstek primátora Jiří Korec (ANO), který má tuto problematiku v kompetenci.
Budoucím osudem Velkého kina se také průběžně zabývá odborná skupina, v níž jsou architekti (například uznávaný Josef Pleskot), statici, inženýři i představitelé zlínského filmového festivalu, který bude po otevření kina jedním z jeho hlavních uživatelů.
Budovu chtějí očistit
Teď je podle Korce téměř jisté, že se vnější vzhled kina vrátí do roku 1932, kdy bylo postaveno podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury. Měly by zmizet přístavby po stranách a z budovy by se tak opět stala velká „krabice od bot“.
„Budeme se vracet úplně na začátek, to je na 99 procent jisté. Budova by se měla celá ,očistit´,“ plánuje Korec.
Architektonická soutěž by podle něj mohla být jednokolová či dvoukolová, otevřená nebo jen pro určitý okruh odborných firem, které mají s podobnými stavbami zkušenosti.
„Muzeum by ukázalo unikáty“Národní technické muzeum v Praze se může pochlubit zajímavými exponáty z oblasti kinematografie, které by se mohly objevit ve zlínském Velkém kině po jeho plánované rekonstrukci. „Národní technické muzeum patří mezí ústřední instituce v České republice, které se zabývají dějinami kinematografie. Proto podporujeme snahy o zřízení muzea kinematografie ve Velkém kině a jsme připraveni se na jeho realizaci podílet,“ přislíbil ředitel Muzea elektrotechniky a médií Národního technického muzea Hynek Stříteský. Jaké předměty by mohly být ve Velkém kině vystaveny? Promítaly by se tam filmové snímky? Za jakých podmínek by bylo ochotno vaše muzeum exponáty poskytnout? |
„Odborníci nám doporučili, aby soutěž nebyla otevřená, ale abychom oslovili jen odborné firmy, které to umějí dělat a mají potřebné reference,“ naznačil Korec.
V prvním kole soutěže by se mohla řešit nosná konstrukce po technické stránce, ve druhém pak po vzhledové.
Pro památkáře je klíčová původní nosná konstrukce
K připravované soutěži vydali podmínky i památkáři.
„Pro nás je stěžejní původní nosná konstrukce. Otázka je, do jaké míry a v jaké podobě je možné ji zachovat. Měl by být kladen důraz na to, aby nebyla odstraněna celá,“ přiblížil Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
„Objekt by se mohl očistit od přístaveb, ale není to striktní podmínka. Byl prohlášený za kulturní památku v 90. letech, kdy už tam byly. Byli bychom také rádi, kdyby hlediště zůstalo ve sklonu a neměnil se okolní terén,“ vyjmenoval Buchta.
Novinkou je, že radnice s Národním technickým muzeem v Praze plánuje, že by v kině mohlo vzniknout muzeum kinematografie, v němž by byly k vidění staré kamery či promítací přístroje.
„Muzeum řekne, kolik prostoru potřebuje. Jsou to jejich sbírky, které mají v depozitech. Musíme ale vyřešit způsob financování,“ řekl Korec.
„Chceme, aby to mělo nadnárodní úroveň. Nemá smysl dělat něco, co si návštěvník projde za pět minut a víckrát už tam nepřijde,“ doplnil.
Sál má získat multifunkční využití
Opozice kritizuje vedení města už delší dobu, že přípravy rekonstrukce kina jdou velmi pomalu.
„Jsme rádi, že se s tím konečně něco dělá. Mohlo to být dříve, ale lépe později než nikdy,“ reagoval opoziční zastupitel Antonín Prokeš (ČSSD).
„Pokud jde o muzeum kinematografie, tak nejsem proti, pokud bude zachovaný původní účel kina,“ dodal.
Sál kina by měl mít multifunkční využití. Kromě promítání filmů by se tam mohly konat koncerty a společenské či sportovní akce. V úvahu přichází boxerské zápasy i soutěže v aerobiku, které se zde konaly už dříve.
Původní kapacita hlediště činila 2270 míst, a přestože byla postupně snížena na 1010 sedadel, šlo stále o největší kino s celoročním provozem v republice.
1. března 2016 |
