Je to trochu nenápadný prostor schovaný mezi rodinnými domky. Mezi ulicemi Šrámkova a Nová ve zlínské části Malenovice se rozprostírá prostranství se stromy, bylinkovými záhony, ale i hracími atrakcemi a cvičebními nástroji.
Velískova zahrada, jak se parku říká, teď bude známější než dříve. Získala totiž druhé místo v letošním ročníku celostátní soutěže Park roku.
Pro Zlín jde o velký úspěch hned z několika důvodů. Velískova zahrada se dokázala prosadit v silné konkurenci velkých parkových projektů z celé republiky. Například vítězné Tyršovy sady v Pardubicích mají rozlohu 50 tisíc metrů čtverečních, což je desetinásobek malenovického parku.
„Od toho se také odvíjí cena za realizaci, kdy Velískova zahrada je minimálně desetinou ceny ostatních parků. To je důležitý moment – že i na malé ploše za málo peněz se dá zrealizovat hodnotné a nestandardní dílo,“ vyzdvihl mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.
Zelený parčík nechalo město vystavět před dvěma lety a dalo za něj přes dva a půl milionu korun. Vznikl na místě, kde kdysi bývaly zahrádky s kvalitní zeminou. V poslední době ale šlo o zpustlou a neudržovanou plochu.
„Byla to přerostlá džungle, jen neudržované křoviny, staré stromy. Vyskytovali se tam bezdomovci a nejspíš i narkomani, protože jsme nalezli použité jehly. To místo si zasloužilo zkultivovat,“ uvedl náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
Zástavba? Ne, lidé chtěli ponechat místo se zelení
Plocha byla přitom určena k zástavbě, ale místní obyvatelé si přáli, aby prostor zůstal zelený a sloužil k procházkám, odpočinku, ale i aktivnímu vyžití. V okolí totiž žádné podobné plochy nejsou.
Celá koncepce proměny byla postavena na tom, že i uprostřed městské zástavby může být kousek „divoké přírody“.
„Děti mohou na vlastní oči vidět, z jakých květů má maková panenka sukni nebo jak dlouho trvá, než ze semínka vyroste třeba květ cínie. Také zjistí, že jablko neroste v igelitovém sáčku v supermarketu a že chutná úplně jinak, když si jej sami utrhnou,“ vysvětlila projektantka Zuzana Řezníčková z projektové kanceláře A-S.
Park je zajímavý rovněž tím, že tu zůstaly původní travnaté a bylinné porosty i staré ovocné stromy. Záměrem bylo ponechat i dřeviny, které už nejsou v nejlepším stavu a v budoucnu je čeká kácení. Zároveň se ale vysadily nové stromy.
„Nechtěli jsme hned vše pokácet a stavět na zelené louce. Šlo o to, aby především děti viděly, jak strom stárne, nese ovoce a že ve starých dutinách hnízdí ptáci,“ vyjmenoval Melzer.
Cenu má i park Komenského
Porota soutěže ocenila také kompoziční řešení a rozmístění jednotlivých prvků, které využívá maximálně celé území.
„V parku je velmi dobře a prakticky navržena cestní síť včetně rozmístění laviček a herních prvků pro děti i dospělé. Také se tu citlivě pracuje s různými typy trávníků, od pravidelně sečených až po květnaté louky. Park ozvláštňují i každoročně vysévané letničkové záhony,“ podotkla Jana Šimečková, ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně, který soutěž Park roku pořádá.
V parku se nacházejí i ekologická stanoviště s prvky, které mají pomoci s výchovou dětí. Ty tady najdou například ještěrkoviště, ptačí budky nebo hmyzí domeček. Město k jednotlivým prvkům ještě plánuje doplnit cedule s popisem.
Pro Zlín přitom nejde o první ocenění, za posledních pět let odborníci ocenili hned tři úpravy odpočinkových ploch.
Park Komenského se dokonce stal českým parkem desetiletí a zahradničtí experti jej označili za perlu zahradní architektury srovnatelnou s parky v nejvyspělejších zemích světa. Cenu získala i úprava Gahurova prospektu před Kongresovým centrem.
„Pro nás je o to cennější, že nejde o ojedinělý úspěch. Důležité je ale hlavně to, že tyto plochy hojně využívají rodiny s malými dětmi,“ dodal Landsfeld.
