VIDEO: Hanačka udržuje zdobení kraslic slámou, pštrosí zabere až dva týdny

  12:52
Bez jakýchkoli předloh či výkresů zdobí Marie Záhorová ze Senice na Hané na Olomoucku kraslice kousíčky slámy přesně podle tradiční hanácké metody. Jedno slepičí vejce jí tak zabere kolem dvou hodin trpělivé práce. Bezmála tři stovky jejích kraslic jsou nyní až do konce května k vidění v litovelském muzeu.

Kvůli používané metodě musí Marie Záhorová myslet na Velikonoce už v horkém létě těsně před tím, než na pole vjedou kombajny.

„Používám slámu z ječmene. Vždy si ji opatřím z okolních polí, sleduji, kde právě dozrává. Není jí potřeba moc, stačí hrstka. A i když se to nezdá, sláma z každého pole je jiná. Jinak se leskne, někdy má i narůžovělé odlesky, kterých si můžete na mých kraslicích všimnout,“ popisuje dvaasedmdesátiletá žena.

Ta v současnosti jako jedna z mála ovládá jednu z nejnáročnějších metod výzdoby velikonočních vajíček - tradiční hanáckou slámovou techniku.

„Jakmile slámu nasbírám, odstříhám z ní kolínka a zůstanou mi pár centimetrů dlouhé kusy stébel. Ty rozříznu na půl a musím je takzvaně vyšlemovat, což znamená, že nožem z vnitřní strany stébla seškrábnu vlhkou dřeň,“ líčí Záhorová.

„Hotové proužky stočím lehce do prstýnků a je prozatím hotovo. Samotné kraslice zdobím až v zimě, kdy jsou dlouhé večery. Sláma do té doby bez problému vydrží,“ dodává.

Slámu na vajíčka lepí herkulesem pomocí párátka či pinzety

Záhorová se k jedinečné metodě zdobení vajíček dostala zhruba před deseti lety, kdy ještě žila v nedalekých Těšeticích.

Tradiční hanácké kraslice

„Do našeho seniorského klubu jsme si tehdy pozvali paní, která tuto techniku ovládala. Předvedla nám ji a mě to hned zaujalo. Jinak jsem ale samouk,“ vzpomíná Záhorová.

U stovek jejích kraslic platí pravidlo, co kus, to originál. Motivy a ornamenty, které je pokrývají, vymýšlí sama přímo při zdobení. Nemá žádné nákresy ani předlohy. Jednotlivé kousíčky slámy si tak ze stébel, připravených už v létě, nastříhá až přímo před lepením na konkrétní vajíčka.

Ta ovšem nejprve nabarví vodou ředitelnými lesklými barvami, aby slaměné vzory složené mnohdy ze stovek nejrůznějších geometrických tvarů či pásků co nejvíce vynikly.

„Slámu pak na vajíčka lepím herkulesem pomocí párátka nebo pinzety. Podle toho, jakou mám představu, začínám buď ze shora, nebo ze středu vajíčka. Každý dílek po přilepení na vajíčko lehce přitlačím prstem,“ popisuje umělkyně, která kromě klasických slepičích vajíček zdobí také větší husí a rovněž obrovská pštrosí vejce.

„Pokud mám slepičí vajíčko už nabarvené, zabere mi samotné zdobení kolem dvou hodin práce. Pštrosí vejce dělám týden, někdy i čtrnáct dní, ale samozřejmě už ne v kuse. A záleží i na konkrétním ornamentu,“ doplňuje Záhorová.

Její práci – téměř tři sta kraslic všech velikostí – si nyní zájemci mohou prohlédnout v Muzeu Litovel. Vystavené zde jsou až do neděle 26. května, otevírací doba muzea je v dubnu i v květnu od středy do neděle od 9 do 16 hodin.