Veduty ukazují město, jak vypadalo v roce 1727, pár let poté, kdy postoloprtské panství koupili Schwarzenbergové, kteří se pak celé století věnovali přestavbě města.
„Rozšiřovali židovské ghetto, modernizovali pivovar a budovali současné dominanty města. Veduty nám tak přibližují město, jak ho dnes už neznáme,“ upozorňuje Vít Pávek ze správy zámku.
„A zajímavé jsou i tím, že nejsou malované, ale intarzované, tedy vykládané různými dřevy a slonovinou,“ doplnil ještě.
Jedna veduta zobrazuje město ze severu, druhá z jihu. Je na nich jak pivovar přestavěný na konci 17. století, tak zámek ještě s původní renesanční věží a čtvrtým křídlem, které zanikly po rozsáhlém požáru roku 1768.
Dva vyobrazené kostely byly zbourány v průběhu 18. století. Jde o původní kostel Nejsvětější Trojice, který do roku 1792 stával v místech, kde je dnes plavecká hala. Druhým je kostel sv. Františka z Assisi, který sloužil do roku 1746 a byl původním kostelem kláštera Porta Apostolorum.
Jediný zámek Schwarzenbergů na Lounsku
„Ustoupil novému kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Kostel nechal postavit Josef Adam ze Schwarzenbergu s manželkou Terezií z Liechtensteinu jako poděkování Bohu za to, že se jim v zámku narodil syn. Letos je tomu 275 let,“ líčí Pávek.
Že jsou veduty vystavené právě na zámku v Jimlíně, není náhoda. Nový Hrad je totiž jediným zpřístupněným schwarzenberským zámkem na Lounsku.
Správa zámku si veduty vypůjčila od města Postoloprty při příležitosti letošního 250. výročí, kdy Josef Adam ze Schwarzenbergu zámek zakoupil a připojil ho k postoloprtskému panství.
Autorem vedut je málo známý umělec Heinrich Meinolff. Kdo zakázku na jejich výrobu zadal a za jakým účelem, se lze jen dohadovat.
„Je možné, že je nechal vytvořit Adam František ze Schwarzenbergu. Byl to významný mecenáš, který ovšem svojí vášní k baroknímu umění a architektuře schwarzenberský rod velmi zadlužil,“ přemítá Pávek.
Veduty budou na zámku vystavené po celou turistickou sezonu, tedy až do konce října. Následně pak město plánuje jejich zrestaurování.
